Vila Tugendhat byla 1. července 1994 zpřístupněna veřejnosti jako instalovaná památka moderní architektury nově pod správou Muzea města Brna.
Teprve v roce 1993 rozhodla Rada města Brna o kulturním využití vily. Přispěla k tomu také více než dvacet let neutuchající snaha domácích i zahraničních odborníků o zpřístupnění vily veřejnosti.
Již roku 1991 byla na kongresu ve Washingtonu iniciována rezoluce American Institute of Architects pod názvem „Continued Restoration of the Villa Tugendhat“. S politickým převratem a nově nabytou svobodou se otevřely i u nás možnosti angažovanosti občanské společnosti, chopili se jich i Jiří Adam, Jan Otava a Jindřich Škrabal, kteří v roce 1993 spoluzaložili Fond vily Tugendhat, jehož prvním předsedou byl zvolen Jan Dvořák. Hlavním cílem fondu bylo získat prostředky na rekonstrukci vily a její zpřístupnění veřejnosti. Podobný úkol si předsevzal i v Londýně založený spolek Friends of Tugendhat.
Město Brno, vlastník památky, svěřilo vilu na konci června do péče novému správci, Muzeu města Brna. To stavbu zpřístupnilo veřejnosti 1. července 1994 jako instalovanou památku moderní architektury – první v České republice, avšak pouze v nepravidelném režimu a bez výrazných úprav historické vrstvy osmdesátých let. Vila, jež byla v následujícím roce prohlášena národní kulturní památkou, tak získala charakter muzejní instituce.
Zároveň město díky vytrvalé snaze zdejších odborníků a naléhání členů Fondu vily Tugendhat konečně vyčlenilo finanční prostředky na úpravu hlavního obytného prostoru vily, a to podle projektu architektů Jana Dvořáka a Petera Lizoně. Interiéry byly navíc vybaveny vybranými replikami původního nábytku a bronzovou kopií Lehmbruckova torza.
Slavnostní otevření nově rekonstruovaného hlavního obytného prostoru se konalo 27. března 1996. Podobu vily v 90. letech dokumentoval před počátkem druhé komplexní památkové obnovy v roce 2010 fotograf David Židlický.
Fotogalerie
