Během zářijového pokládání Kamenů zmizelých za rodiny Hože, Tugendhat a Löw-Beer došlo k zajímavému setkání vzdálených příbuzných. Do Brna totiž přicestovali potomci rodiny Tugendhat ze dvou větví, které spojují manželé Hermann a Marie Tugendhatovi. Hermann Tugendhat se narodil roku 1834 v Bielsko-Biała, na území dnešního Polska, a spolu s brněnskou rodačkou Marií, rozenou Löw, měli celkem 12 dětí, narozených v rozmezí let 1866–1882. V Brně se tak v září setkali potomci dvou jejich dětí, Emila a Pauline.
Linii Emila Tugendhata zastupovala jeho vnučka Daniela Hammer-Tugendhat, tedy dcera Fritze a Grety Tugendhatových, zatímco z větve Pauline Tugendhat přicestoval její vnuk Alexej Zinner. Otci pana Zinnera, Hermannovi, se podařilo přežít holokaust jen díky tomu, že se s ním nerozvedla jeho žena Gerta. Po skončení války pak Zinnerovi žili v západních Čechách, odkud také do Brna pan Alexej Zinner přicestoval. V Brně se příbuzní viděli vůbec poprvé a ve vile Tugendhat vznikla jejich společná fotografie, kterou pořídil brněnský fotograf Roman Franc.
Pan Alexej Zinner s sebou do Brna přivezl dvojici unikátních rodinných fotoalb. První album obsahuje fotografie z let 1899 až 1916, zachycující rodinu Zinner. Na fotografiích jsou tedy Pauline, rozená Tugendhat, se svým manželem, brněnským středoškolským profesorem Ferdinandem Zinnerem, a jejich dětmi: nejstarší dcerou Margharette a dvojčaty Emilem a Hermannem. Fotografie zachycují rodinu na společné dovolené nebo v jejich domově na adrese Drobného 18, kde žila až do nacistické okupace.
Druhé album pak obsahuje fotografie rodiny Tugendhat. S největší pravděpodobností obsahuje fotografie všech 12 dětí Hermanna a Marie Tugendhatových. Zcela jistě se totiž na fotografiích podařilo identifikovat právě manžele Hermanna a Marii, dále jejich syna Emila a jeho ženu Marii, dalšího ze synů Oskara Tugendhata a také jejich dceru Claru se svým manželem Moritzem Meilerem.
Bohužel zbývající osoby zůstávají zatím neidentifikované a budou předmětem dalšího výzkumu.
Obě alba budou brzy prezentována na stránkách Arnoldovy vily a fotografie jednotlivých osob budou také na Internetové encyklopedii dějin Brna.