Anna Siebenscheinová se narodila v roce 1878, jako třetí z osmi dětí Sigmunda a Betti Kulkových v Buchlovicích na Uherskohradišťsku. V Brně se seznámila s Janem Sibenscheinem, se kterým měla dvě dcery, nejprve Zuzanu a rok později ještě Liselotte. V meziválečném Brně vlastnila Anna Siebenscheinová spolu se svojí sestrou Herminou Steiner krejčovský salon Maison Kulka-Steiner. V roce 1937 zakoupila Anna Siebenscheinová parcelu na právě vznikající ulici Mezírka s úmyslem, vystavět si zde vlastní nájemní dům.
Dokumentace k nájemnímu domu Anny Siebenscheinové se dochovala jednak v archivu Brněnských vodáren a kanalizací, kde jsou uloženy instalatérské plány datované do července 1937, a dále pak stavební plány, nacházející se v Archivu města Brna, které jsou datované do stejného roku a opatřeny navíc razítkem architekta Vítězslava Korna.
Architekt vypracoval plány domu Anny Siebenscheinové v průběhu roku 1937, takže již v březnu následujícího roku mohla investorka požádat o stavební povolení, které ji bylo uděleno v dubnu 1938. Vyrozumění pak Anna Siebenscheinová obdržela v květnu téhož roku. Stavbu domu zajišťoval stavitel Antonín Pisinger a podle údajů z karty nemovitosti byl pětipatrový dům s podkrovím zkolaudován a předán k užívání 13. července 1938. Ironií osudu je, že již o dva dny později, 15. července 1938, majitelka domu Anna Siebenscheinová zemřela a dědici se staly její dvě dcery Zuzana Pollak a Liselotte Fertig.
Po nacistické okupaci začaly majitelky domu pociťovat protižidovská nařízení, včetně nařízení říšského protektora ze dne 21.6.1939 o židovském majetku. Jejich důsledkem bylo vystěhování majitelů domu do nájemního bytu na dnešní ulici Körnerovu 9. Nacisty dosazeným správcem jejich domu na ulici Mezírka se stal Friedrich Klimesch, který byl v roce 1941 odvolán a vystřídán novým správcem Oskarem Arnoldem, a ještě v září téhož roku přešel dům do majetku Vystěhovaleckého fondu (Auswanderungsfond für Böhmen und Mähren). Právě z tohoto období pochází dosud nejstarší fotografie objektu, kterou si pořídila nacistická správa při arizaci židovského majetku.
V březnu a dubnu 1942 pak byly původní majitelky Zuzana Pollak a Liselotte Fertig, spolu se svými rodinami a otcem Janem Siebenscheinem deportováni do koncentračních táborů. Holokaust se však majitelům domu podařilo přežít, takže po válce vznesly na dům restituční nároky a objekt tak přešel opětovně do jejich vlastnictví. V roce 1960 byli původní vlastníci nuceni dům nabídnout do majitelku státu.
V současné době je nájemní dům v majetku Společenství vlastníků a před několika lety prošel rekonstrukcí, během které došlo ve většině bytů k výměně výplní otvorů a odstranění řady autentických prvků. Necitlivému přístupu odolala pouze jediná bytová jednotka, ve které se dochovala původní dispozice, autentické výplně, kování aj.
Autor textu: Michal Doležel
Obr. 1: Nájemní dům Anny Siebenscheinové v době nacistické arizace v létě roku 1941. Zdroj MZM
Fotogalerie
