Anna Siebenscheinová se narodila v roce 1878, jako třetí z osmi dětí Sigmunda a Betti Kulkových v Buchlovicích na Uherskohradišťsku. V Brně se seznámila s Janem Sibenscheinem, se kterým měla dvě dcery, nejprve Zuzanu, narozenou v roce 1916, a rok později ještě Liselotte. V meziválečném Brně vlastnila Anna Siebenscheinová spolu se svojí sestrou Herminou Steiner krejčovský salon Maison Kulka-Steiner. V roce 1937 zakoupila Anna Siebenscheinová parcelu na právě vznikající ulici Mezírka s úmyslem, vystavět si zde vlastní nájemní dům.
Projekt na stavbu svého domu svěřila Anna Siebenscheinová brněnskému architektovi Vítězslavu Kornovi. Architekt vypracoval plány domu Anny Siebenscheinové v průběhu roku 1937, takže již v březnu následujícího roku mohla investorka požádat o stavební povolení, které ji bylo uděleno v dubnu 1938. Vyrozumění pak Anna Siebenscheinová obdržela v květnu téhož roku. Stavbu domu zajišťoval stavitel Antonín Pisinger a podle údajů z karty nemovitosti byl pětipatrový dům s podkrovím zkolaudován a předán k užívání 13. července 1938. Ironií osudu je, že již o dva dny později, 15. července 1938, majitelka domu Anna Siebenscheinová zemřela a dědici se staly její dvě dcery Zuzana Pollak a Liselotte Fertig.
Po nacistické okupaci začaly majitelky domu pociťovat protižidovská nařízení, včetně nařízení říšského protektora ze dne 21.6.1939 o židovském majetku. Jejich důsledkem bylo vystěhování majitelů domu do nájemního bytu na dnešní ulici Körnerovu 9. Nacisty dosazeným správcem jejich domu na ulici Mezírka se stal Friedrich Klimesch, který byl v roce 1941 odvolán a vystřídán novým správcem Oskarem Arnoldem, a ještě v září téhož roku přešel dům do majetku Vystěhovaleckého fondu.
Právě z tohoto období pochází dosud nejstarší fotografie objektu, kterou si pořídila nacistická správa při arizaci židovského majetku. Na fotografii jsou mimo jiné zachyceny plakáty s písmenem ,,V“, umístěné na objektu, které byly součástí nacistické propagandy z léta roku 1941. V březnu a dubnu 1942 pak byly původní majitelky Zuzana Pollak a Liselotte Fertig, spolu se svými rodinami a otcem Janem Siebenscheinem deportováni do koncentračních táborů. Holokaust se však majitelům domu podařilo přežít, takže po válce vznesly na dům restituční nároky a objekt tak přešel opětovně do jejich vlastnictví. V roce 1960 byli původní vlastníci nuceni dům nabídnout do majitelku státu.
V současné době je nájemní dům v majetku Společenství vlastníků a před několika lety prošel rekonstrukcí, během které došlo ve většině bytů k výměně výplní otvorů a odstranění řady autentických prvků. Necitlivému přístupu odolala pouze jediná bytová jednotka, ve které se dochovala původní dispozice, autentické výplně, kování aj.
Na závěr bych ještě rád připojil osobní vzpomínku na Jana Fertiga, vnuka Anny Siebenscheinové, žijícího v současné době ve Spojených státech: ,Moji rodiče [pozn. Liselotte Siebenscheinová a Pavel Fertig] se vzali v Brně 23. března 1939, tedy týden po vzniku protektorátu․ V roce 1942 bylo do koncentračního tábora Terezín deportováno asi 9000 brněnských Židů. Zuzana Pollak (roz. Siebenscheinová) byla 31. března 1942 v transportu Af, moji rodiče 8. dubna 1942 v transportu Ai․ Moje matka byla v té době v sedmém měsíci těhotenství. Anna Ruth [pozn. sestra Jana Fertiga] se narodila v Terezíně 3. června 1942 a zemřela zde 12. října 1942․ V letech 1943–1944 byli Zuzana, můj otec, jeho rodiče a většina dalších příbuzných rodin Kulka, Siebenschein a Fertig dále deportováni „na východ“ – všichni příliš mladí nebo příliš staří na práci byli po příjezdu zavražděni․ Zuzana a můj otec přežili Osvětim a četné tábory nucených prací.“
Autor textu: Michal Doležel
Obr. 1: Nájemní dům Anny Siebenscheinové v době nacistické arizace v létě roku 1941. Zdroj MZM
Obr. 2: Nájemní dům Anny Siebenscheinové v současné době
Obr. 3: Pohled do jednoho z bytů
Obr. 4: Pohled do jednoho z bytů
Obr. 5: Pohled do jednoho z bytů
Fotogalerie
