Už jen do 5. května probíhá V Muzeu města Brna výstava Druhá tvář Brna, která představuje čtyři nejvýznamnější brněnské německé malíře první poloviny 20. století. Jedním z nich je August Potuczek. Pocházel z dělnického prostředí. Narodil se v roce 1882 rodičům, kteří se krátce předtím do Brna přistěhovali z tehdy ještě samostatné obce Královo Pole. Přiženil se do starobylého a bohatého starobrněnského rodu Lindenthalů, který tradičně sídlil na Vídeňské ulici v místech, kde byly v roce 2012 odkryty základy raně středověké rotundy. Strýc Potuczekovy manželky Gustav Lindenthal se proslavil jako architekt mostů v USA, kde se dodnes uděluje prestižní Medaile cena Gustava Lindenthala za architektonické počiny v oblasti mostního stavitelství. Po některém z příslušníku rodiny Lindenthalů se jmenovala i dnešní Renneská ulice.
August Potuczek působil jako malíř, ale ještě více se ve své době proslavil jako grafik, a to i v zahraničí. Mimo jiné vytvořil i grafické cykly Ars graphica, Benátky a Staré Brno. Na jeho grafické tvorbě je vidět, že jeho umělecké cítění bylo především malířské. I v černobílé barevné škále grafik dokázal pracovat s velkým množstvím odstínů. Velkou pozornost věnoval také kontrastům světla a stínu a jejich vzájemnému prolínání. V záběrech ze Starého Brna našel Potuczek originální téma. Nejstarší část Brna, která se od 13. století stala pouhým předměstím města, které se přesunulo na severovýchod, stála do té doby stranou zájmu umělců, kteří se ve své tvorbě zajímali především o současné historické centrum. Potuczek byl patrně první malíř a grafik, který větší míře umělecky zachycoval starobrněnská zákoutí.
Od doby první republiky, kdy svůj cyklus Potuczek vytvořil, se ulice Starého Brna výrazně proměnily a mnohá místa úplně zmizela. V roce 1934 byl zbořen Ypsilantiho dům na adrese Křídlovická 4, na jehož místě byla vytyčena dnešní Ypsilantiho ulice. Z domu zůstala jen socha sedícího Turka, která znázorňovala v domě internovaného knížete Alexandera Ypsilantiho a původně završovala oblouk brány vedoucí do dvora. Socha dnes patří mezi exponáty lapidária Muzea města Brna, kde ji při návštěvě můžete vidět. V lapidáriu je také možné nalézt pamětní kámen s nápisem k přestavbě Dlouhého mostu přes Svratku v roce 1492. Dlouhý most byl nejstarším brněnským mostem, který od 18. století, podobně jako pražský Karlův most, zdobily barokní sochy světců. Na rozdíl od Karlova mostu byl ale most spojující Křížovou a Vídeňskou, který dnes nese oficiální název Kamenný most, zbořen a sochy přeneseny na průčelí blízkého kostela sv. Leopolda. Potuczek na svém grafickém listu zachytil podobu mostu už bez soch, která ale dnes už také neexistuje, protože současná mostní konstrukce vznikla až po druhé světové válce.
Fotogalerie
