Asi nejvýznamnějšími brněnskými filantropy 19. století byli Valentin Falkensteiner a jeho synovec Valentin Gerstbauer. Z odkazu každého z nich vznikly v Brně dvě hlavní dobročinné nadace. Důležitým zdrojem příjmů obou nadací byly výnosy z nájemních domů. V roce 1899 rozhodlo město Brno jako správce nadace o výstavbě nového nájemního domu Gerstbaeuerovy nadace na dnešním náměstí Svobody. Uspořádalo vyzvanou architektonickou soutěž, v níž oslovilo nejvýznamnější brněnské architekty k vypracování projektu novostavby. Z předložených projektů bylo zvoleno kombinované řešení, kdy porota rozhodla o použití fasády z projektu, který vytvořil Germano Wanderley, a dispozičního řešení vlastní budovy podle návrhu Aloise Prastorfera. Pro nový dům Nadace Valentina Gerstabuera se vžilo lidové označení dům U čtyř mamlasů. Nebylo to původní označení. Název U čtyř mamlasů totiž Brňané dříve používali pro zbořenou budovu Schmalovy textilní továrny na Cejlu, kde vznikl zkomolením z původního U čtyř mameluků. Průčelí totiž zdobily čtyři monumentální sochy mameluků, otroků, z nichž se stala důležitá část tureckého vojska terorizujícího do 18. století střední Evropu.

Podobně jako dům na Cejlu, ozdobily dům Gerstbauerovy nadace čtyři monumentální mužské sochy. Neměly podobu mameluků, ale plnily funkci atlantů podpírajících pilíře fasády. Modely soch vytvořil vídeňský sochař Richard Luksch. Luksch byl členem uměleckého sdružení Vídeňská secese, které vzniklo v roce 1897 jako konkurenční organizace hlavního vídeňského uměleckého sdružení Genossenschaft der bildenden Künstler Wiens. Luksch úzce spolupracoval s předními osobnostmi Vídeňské secese, jako byli malíř Gustav Klimt nebo architekt Otto Wagner. S Wagnerem je také spojeno nejznámější Lukschovo dílo, sochy sv. Leopolda a sv. Severina na pylonech kostela sv. Leopolda v areálu psychiatrické léčebny ve Steinhofu, který architekt vyprojektoval na okraji Vídně. Modely Lukschových „mamlasů“ na fasádu domu Gerstbauerovy nadace převedl brněnský sochař a kameník Johann Tomola.

Muzeum města Brna ve svých sbírkách spravuje více drobných plastik, které zachycují různé přípravné fáze soch, které lidé znají z brněnských ulic. Mezi nimi se nacházejí i čtyři sádrové modely jednotlivých soch, které dnes zdobí fasádu domu U čtyř mamlasů. Na rozdíl od monumentálního provedení v nadživotní velikosti zachycují fázi bezprostředního autorského přetváření myšlenky do formy, v níž ještě převládá skicovitý dojem sochařského materiálu právě hněteného do výsledné podoby. Tvary působí sumárněji bez finálního dopracování do ostrých obrysů.

Zavřít
Loading...