Aktuální díl seriálu Lidé v domech-domy v lidech bude současně pozvánkou na přednášku, která proběhne v úterý 8. října od 17.00 v Arnoldově vile, a která bude zaměřena na jednoho z nejvýznamnějších československých architektů, na Ernsta Wiesnera. Postupně si tak projdeme všechny brněnské adresy, se kterými byl Ernst Wiesner spjatý.
Ernst Wiesner se narodil manželům Alfredovi a Bertě v roce 1890 v Malackách. Už jeho dědeček Lazar založil v Malackách tiskárnu a obchod s papírem, a v tomto druhu podnikání pokračovali i jeho synové, zmíněný Alfred, a Heinrich. Alfred se však rozhodl v roce 1899 Malacky opustiti a spolu se svojí rodinou zamířil do Brna, kde nadále podnikal coby tiskař a obchodník s papírenským zbožím.
První Wiesnerovy brněnské stopy nás v letech 1900 a 1901 přivádějí na dnešní ulici Příkop. Městské adresáře uvádí Wiesnerovo bydliště v domě na ulici Příkop číslo 9. Dnes už nestojící dům, který byl zbořen po druhé světové válce. Podnikání Alfreda Wiesnera bylo v Brně patrně úspěšné, proto všechny další adresy jejich pobytu se nacházejí v lukrativních částech města.
Už v roce 1902 uvádí brněnský adresář bydliště Wiesnerovy rodiny na Stadthofplazt/U městského dvora, současné Šilingrovo náměstí 3. V tomto domě žila rodina jen krátce, protože adresáře z let 1903–1907 uvádějí u Alfreda Wiesnera bydliště na dnešní Běhounské 4/6. Od roku 1907 se u Alfreda Wiesnera objevuje poprvé také údaj o jeho povolání „agentur und Druck-Übernahmstelle“, tedy agentura místo pro převzetí tisku. Poprvé se také objevuje sídlo jeho podniku na dnešní Veselé 37.
V letech 1908–1914 bydlela rodina Alfreda Wiesnera na ulici Antonína Slavíka 10. Jedná se o dům vybudovaný a vlastněný stavitelem Františkem Aloisem Dvořákem. Jen pro zajímavost, v protějším domě Antonína Slavíka 9, žil od roku 1909 Emil Tugendhat s manželkou Marií a dětmi Hansem, Fritzem, Luise, Robertem a Franziskou.
Adresáře z let 1915–1919 pak u Wiesnera uvádějí adresu Franz Josef Strasse 1, tedy dnešní Milady Horákové 1. Od roku 1915 je v adresářích uváděn poprvé také pětadvacetiletý Ernst Wiesner, u jehož jména je uvedeno povolání akademický architekt. V letech 1910–1913 totiž Ernst Wiesner studoval Akademii výtvarných umění ve Vídni.
U tohoto domu je nutné zmínit zajímavou souvislost mezi Wiesnerem a jeho budoucím investorem, rodinou Neumark, pro kterou jednak upravoval jejich textilní továrnu, adaptoval vilu na Hlinkách, a nakonec vystavěl vilu na Vinařské ulici. Dům na Milady Horákové 1 totiž vlastnila Martha Neumark, manželka Georga Villirse Neumarka, jednoho ze společníků textilní firmy Paul Neumark. Je tak možné, že první seznámení mladého architekta Ernsta Wiesnera se svým investorem došlo právě zde.
V roce 1918 zakoupil Alfred Wiesner dům na Pekařské ulici číslo 10. Ernst pak v roce 1919 a 1920 vytvořil projekt na adaptaci tohoto domu, která byla realizována v roce 1921 firmou Schallinger a Drucker. Po dokončení adaptace se pak Alfred Wiesner se svojí ženou nastěhovali do svého domu na Pekařské, kam z Veselé ulice přesunul také svoji tiskárnu a obchod. Do rodinného domu na Pekařské se přesunul i se svým ateliérem také Ernst Wiesner a jeho bratři Erwin a Robert. Několik let zde také žila jejich sestra Mathilda se svým manželem Hansem Schlesingerem, rovněž architektem, který nejspíš pracoval v ateliéru Ernsta Wiesnera. V roce 1936 dům na Pekařské přešel do vlastnictví Ernsta Wiesnera.
Ve svém domě žili Wiesnerovi až do osudného roku 1939. Pouze bratři Ernst a Erwin, kteří opustili Brno a zamířili do Velké Británie, si zachránili život.
Autor textu: Michal Doležel
Obr. 1: Šilingrovo náměstí 3. Wiesnerovo bydliště v roce 1902
Obr. 2: Běhounská 4-6. Wiesnerovo bydliště v letech 1903-1907
Obr. 3: Antonína Slavíka 10. Wiesnerovo bydliště v letech 1908-1914
Obr. 4: Milady Horákové 1. Wiesnerovo bydliště v letech 1915-1920
Obr. 5: Pekařská 10. Wiesnerovo bydliště v letech 1920-1939
Fotogalerie
