Galerie města Brna

"První generace vytváří, druhá je spravuje,

třetí studuje dějiny umění a čtvrtá zpustne docela."

Otto von Bismarck

Sídlo galerie města Brna

Galerie města Brna sídlí ve třetím podlaží hradu Špilberk. Tvoří ji tři stálé expozice a krátkodobé a střednědobé expozice, které se konají ve výstavních sálech vedle stálých expozic a v exteriérech hradu.

Stále expozice

První stálá expozice Rakouská Morava představuje výtvarné umění Brna a Moravy od konce 16. století do roku 1918. Kromě tvorby moravských autorů sleduje i díla vídeňského okruhu, s nímž byla Morava té doby úzce propojená. Druhá stálá expozice Moderna představuje výtvarné umění první poloviny 20. století od autorů, kteří byli spjati s Brnem. Třetí stálá expozice Od moderny po současnost se zaměřuje na výtvarné umění od poloviny 20. století do dnešní doby s důrazem na brněnské tvůrce.

Krátkodobé expozice

Krátkodobé expozice trvají zhruba tři až pět měsíců a soustředí se na výtvarné umění podstatné pro brněnskou výtvarnou scénu a její mezinárodní kontext.

Střednědobé expozice

Střednědobé exteriérové expozice trvají jeden rok a představují nejvýznamnější sochaře na současné tuzemské scéně. Sbírka Galerie města Brna zahrnuje výtvarná díla od konce 14. století až do současnosti. Obsahuje více než 22 000 uměleckých děl. Jedná se o obrazy, sochy, kresby, grafické listy, fotografie, scénografické návrhy a sbírkové předměty z oblasti užitého umění (staré hodiny, porcelán, sklo, knižní vazby). Svým rozsahem tak představuje patrně největší uměleckou sbírku spravovanou městskou institucí v České republice. Mezi přední sbírky patří i svou kvalitou a historickou tradicí, která se odvíjí od založení Muzea města Brna v roce 1904. Teritoriální zaměření sbírky Galerie města Brna se soustředí na region Brna a oblast Moravy obecně. Sleduje i kulturní vazby, v jejichž rámci se umění v Brně a na Moravě vyvíjelo. Do roku 1918 to znamenalo těsné vazby na Vídeň, po roce 1918 pak existenci v rámci Československa resp. České republiky. Vedle moravských autorů se tak ve sbírkách objevuje řada děl rakouských a německých umělců, především z 18. a 19. století, a českých a slovenských výtvarníků z 20. a 21. století.

Sbírkový fond

Mezi nejcennější části fondu starého umění patří soubor monumentálních obrazových epitafů z 16. století pocházejících z kostela sv. Jakuba v Brně. Ze stejného kostela pochází také soubor sedmnácti oltářních soch z druhé poloviny 18. století od Andrease Schweigla. Nejrozsáhlejší část fondu starého umění představují malby z 19. století, především moravské a rakouské provenience. Objevují se mezi nimi díla předních rakouských malířů evropského významu jako např. Theodor Hörmann, Tina Blau-Lang nebo Richard Mauch. Mezi obrazy dominují práce autorů na Moravě působících nebo z Moravy pocházejících, mezi něž patří Hugo Charlemont, Roman Havelka, Eugen Jettel, Eduard Kasparides, Emil Pirchan, Franz Felbinger, Konstantin Stoitzner nebo Zdenka Vorlová-Vlčková.

Zlatým hřebem fondu moderního umění je soubor 50 obrazů Antonína Procházky a jeho manželky Linky Procházkové, který představuje patrně nejrozsáhlejší soubor Procházkova díla vlastněný jednou institucí. Z autorů klasické moderny disponuje Galerie města Brna také patrně nejrozsáhlejším souborem děl Jaroslava Krále. Zásadními díly jsou ve sbírce zastoupena další největší umělecká jména první poloviny 20. století jako Emil Filla, František Foltýn, Josef Šíma, Jiří Kroha nebo Vincenc Makovský. Umění druhé poloviny 20. století reprezentují například Bohumír Matal, Bohdan Lacina, Jánuš Kubíček, Robert Hliněnský, Dalibor Chatrný, Pavel Navrátil, Emanuel Ranný nebo Miroslav Štolfa. Kromě malířů a sochařů se zde objevují i práce z oblasti nových médií. Mezi ně patří např. díla brněnského rodáka Bohuslava Woody Vašulky, který se prosadil v mezinárodním kontextu jako jedna z iniciačních osobností videoartu.

Kmenovou část fondu kresby a grafiky představují rozsáhlé soubory grafických listů a kreseb brněnských umělců Josefa Axmanna, autora první rakouské poštovní novinové známky Merkura, a Franze Xavera Rektorzika. Každý z obou konvolutů obsahuje téměř 500 výtvarných děl daného umělce. Mezi autory moderního umění jsou rozsáhlými konvoluty kreseb a grafik mimo jiné zastoupeni Antonín Procházka a Jaroslav Král. Soubor grafických a kresebných děl obou umělců, který u Antonína Procházky čítá téměř 150 a u Jaroslava Krále více než 200 kusů, představuje nejrozsáhlejší kolekce jejich tvorby v rámci všech muzejních a galerijních institucí. Z výtvarného umění 2. poloviny 20. století je mimořádně rozsáhlým souborem výtvarných děl zastoupen mimo jiné Michael Ranný s více než 300 kresbami a akvarely, Jánuš Kubíček s téměř 300 nebo Dalibor Chatrný s téměř 200 pracemi.