V roce 1896 se v Brně rozběhla úspěšná podnikatelská kapitola, když židovský obchodník Heinrich Plaček založil první konfekční závod ve městě.
Po vzniku Československa převzali vedení firmy jeho synové Karl a Robert, kteří spolu s Josefem Goldsteinem a Aloisem Wildometzem zaregistrovali v roce 1920 firmu Plaček et Comp. Podnik se brzy stal známým pro výrobu dámských šatů a obchod s textilem. Jejich velký obchodní dům se nacházel v centru města na Masarykově třídě.
Stranou rodinného podniku nezůstaly ani dvě dcery, Heinricha a Gabrieli Plačkových, Amalie a Alice. Starší Amálie, zvaná Lilly, se provdala za obchodníka Julia Grubera, který do rodinného podniku vstoupil v roce 1928. Společně s bratry Plačkovými se postarali o další rozvoj firmy, která v roce 1936 oslavila čtyřicáté výročí a stala se vedoucím podnikem nejen v Brně, ale i za hranicemi.
V období prosperity se Julius Gruber rozhodl investovat do nemovitostí a zakoupil stavební parcelu na ulici Úvoz, s úmyslem vystavět zde nájemní dům. Projekt svěřil architektu Emmerichu Horvátovi. Dům byl navržen tak, aby splňoval moderní standardy bydlení. Nakonec i sám architekt Horvát žil v jednom z bytů nájemního domu Julia Grubera.
Dne 25. listopadu 1936 dům získal kolaudaci. Horvát se postaral o minimalistické řešení s elegantními prostory a praktickým uspořádáním bytů. Po dokončení však Julius Gruber brzy pocítil stoupající napětí a nebezpečí, které s sebou nesla nacistická ideologie. Na konci roku 1938 se rozhodl dům prodat a rodina Gruberových emigrovala do Kanady. Novými majiteli domu se stala rodina Janků a Winter.
Po okupaci se osud budovy dramaticky změnil. Nacisté konfiskovali majetek Gruberových, a rodina Plaček byla donucena ke změnám ve vedení firmy.
Po válce se však nemovitosti dotkly Benešovy dekrety, které vedly k dalším konfiskacím. Hilda Winter, která se potýkala s nálepkou „německé národnosti“, musela opustit zemi. Druhou polovinu nemovitosti dále vlastnil Bartoloměj Janků. V průběhu 50. let však stát vyvlastnil i tuto část domu a celý objekt tak připadl do správy Bytového podniku města Brna. Poválečný adresář z roku 1948 na adrese zmiňuje již výhradně české obyvatele města, mezi nimi i Bertu Janků se synem Karlem:,,studující Karel Janků, soukromnice Berta Janků, úředník ZNV Vlad. Brabec, vedoucí obchodu Bož. Hladíková, studující Eva Hladíková, studující práv Evžen Klimša, úředník Jos. Olivka, aranžér Artur Plačík, laborantka Zoša Ryšavá, modistka Gerta Šimáčková, úředník Vik. Šimáček.“
Po roce 1989 se dům dostal opět do vlastnictví rodiny Janků, která aktuálně připravuje celkovou rekonstrukci podle projektu Ing. arch. Františka Šmédka.
Autor textu: Michal Doležel
Obr. 1: Pohled na hlavní průčelí domu, současný stav. Foto: Michal Doležel.
Obr. 2: Hlavní schodiště domu, současný stav. Foto: Michal Doležel.
Obr. 3: Hlavní schodiště domu, současný stav. Foto: Michal Doležel.
Obr. 4: Vstupní dveře od bytů, současný stav. Foto: Michal Doležel.
Fotogalerie
