Ve druhé polovině padesátých let minulého století řešilo Brno v souvislosti s každoročním pořádáním mezinárodních strojírenských veletrhů nejen modernizaci a rozšíření výstaviště, ale také ubytovací kapacity. Na brněnské okružní třídě byl realizován luxusní hotel International (1958–1962) a vzápětí jej následoval hotel Continental v těsné blízkosti centra města. V roce 1959 vznikla Studie výškového hotelu, jejímiž autory jsou Zdeněk Řihák, Alois Semela a Vladimír Kovařík. Bylo vytipováno celkem 12 stavenišť, z nichž zvítězil pozemek při ulicích Mezírka a Kounicova. Projekt se stále vyvíjel a měnil se i název hotelu – Tempo, Brno nebo Sport – až po definitivní Continental. Stavět se začalo v červnu 1961 a do provozu byl hotel předán v květnu 1964. Objekt z monolitického železobetonu v corbusierovském duchu má trojramenný půdorys a výškový architektonický koncept, který řešil limitovaný rozsah parcely. Přilehlá přízemní restaurace má výraznou lomenicovou střechu. Nad vyhlídkovou kavárnou 13. patře byla umístěna trojúhelníková deska dimenzovaná na přistávání vrtulníku. Hotelová lobby patří k nejkrásnějším a nejpůsobivějším interiérům tzv. bruselského stylu u nás. Téměř sochařskou dominantou je zavěšené točité schodiště se spirálovým nosníkem a prakticky neviditelným zábradlím z leštěného kovu a skla. Výtvarný akcent pak tvoří trojúhelné kovové segmenty v podhledu stropu vstupní haly, a to v kontrastu s mramorovou benátskou dlažbou a „kyklopskou“ stěnou z lomového kamene. V interiérech hotelu je řada uměleckých děl – výplně stěn z železnobrodského skla ve snack-baru od Stanislava Libenského a Jaroslavy Brychtové, kovové reliéfy v restauraci od Čestmíra Kafky či keramická výzdoba od Otakara Sivery. V hotelových pokojích bylo na 250 originálních obrazů od významných soudobých výtvarníků (Oldřich Hanzl, Robert Hliněnský, Dalibor Chatrný, Vilma Lesková, František Malý, Bohumír Matal, Pavel Navrátil, Miroslav Netík, Bedřich Petrovan, Milan Staněk, Vladimír Vašíček aj.). Exteriérovým dílům dominuje vysoká monumentální betonová plastika Ptáci od Olbrama Zoubka. Jejím horizontálním protějškem byl podélný bazén s fontánkou, jehož dno pokrývala mozaika z kamenných oblázků, kterou vytvořila Eva Kmentová (dílo při nedávných úpravách terénu zcela zaniklo). Před bazénem byla plastika Ležící žena od Zdeny Fibichové (dnes v bazénu zahrádky před snack-barem). V uplynulých letech prošel hotel i jeho okolí výraznou modernizací, ale i přesto zůstává jednou z nejvýznamnějších staveb československého bruselského stylu a je chráněnou kulturní památkou. Pamětní deska a kamenné bloky u vstupu připomínají i rodný dům Adolfa Loose, jehož otec měl v těchto místech od šedesátých let 19. století kamenosochařskou dílnu.
Fotogalerie
