,,Zdraví a líbá vás váš Hugo“ Těmito slovy zakončil Hugo Traub pohlednici, kterou odeslal svým příbuzným do Čáslavi v červenci roku 1910 z chorvatské Opatije. Jednatřicetiletý historik a středoškolský učitel zde trávil dovolenou se svojí ženou Ellou a tříletým synem Jiřím.
Další díl seriálu Lidé v domech, domy v lidech je věnován právě Hugo Traubovi a jeho brněnským stopám. Postupně si tak projdeme všechny brněnské adresy, které jsou s Traubovými spojeny.
Hugo Traub se narodil 18. dubna 1879 v Čáslavi, do židovské rodiny obchodníka Izaka Trauba a jeho ženy Marie. V rodné Čáslavi vystudoval Hugo Traub nižší gymnázium, po jehož dokončení nastoupil do vyšších tříd na smíchovské gymnázium, které úspěšně dokončil v roce 1900.
Po středoškolských studiích byl v letech 1900–1904 zapsán na Filozofické fakultě Karlovy univerzity, na níž získal titul doktora filozofie v oboru obecných dějin a dějin rakouského mocnářství. Po promoci mohl vyučovat na středních školách a odešel do Brna, kde získal místo na českém gymnáziu na dnešní třídě Kpt. Jaroše.
První Traubovy adresy v Brně se tak nachází v těsné blízkosti jeho působiště. V roce 1905 uvádí Adresář Brna jeho jméno v nájemním domě na dnešním Náměstí 28. října číslo 14. Už v následujícím roce se Traub přemístil ještě blíže k budově gymnázia, a to do domu stavitele Františka Dvořáka na dnešní Bartošově 6. Na těchto adresách bydlel Hugo Traub, v té době stále ještě svobodný a čerstvě po studiích, zřejmě jako podnájemník.
Po dvou letech Traub Brno opustil a na jeden školní rok přesídlil do Prostějova. Zásadnější okamžiky jeho života však nastaly od roku 1907, kdy se – tentokrát již natrvalo – vrátil do Brna. Po svém návratu začal učit na reálném gymnáziu na Křenové ulici a ve stejném roce, 26. prosince 1907, se v Praze oženil s Ellou Oplatkovou. Traubova žena Ella Oplatková se narodila 17. listopadu 1887 v Mělníce manželům Janě a Adolfovi Oplatkovým.
Manželé Hugo a Ella Traubovi spolu žili v nájemním domě na dnešní Divadelní ulici číslo 4. Dům v té době vlastnila židovská rodina, sourozenci Dr. Emil a Adolf Fischerovi a jejich sestra Eleonora Feldmannová. Téměř rok po jejich svatbě se Traubovým 15. listopadu 1908 narodil v Brně syn Jiří.
V rodinném fotoalbu Hugo Trauba, které se dostalo do Muzea města Brna díky Marii a Pavlovi Jiráskovým, se dochovalo několik desítek snímků zachycující prakticky všechny Traubovi příbuzné. Právě odsud pochází i fotografická pohlednice z dovolené Traubových v roce 1910. Na pohlednici jsou Hugo, Ella a jejich syn Jiří zachyceni v plaveckém úboru na některé z pláží v Opatiji. Svým příbuzným doma psali následující dělení: ,,Posíláme vám náš obrázek. Tak lezeme do moře; sedíme právě před naší boudou, kde se svlékáme, na písku se vyhříváme na slunci. Pište nám brzy, kdy už pojedete do Bohdanče. Zdraví a líbá vás váš Hugo.“ Ella Traubová ještě připsala větu: ,,To vypadáme, co? Jirka teď nechce nikdy ani z vody. Srdečný pozdrav Ella“
V roce 1912 Traubovi opustili svůj dosavadní byt v domě na Divadelní, a přesunuli se na mnohem prestižnější adresu, do nájemního domu na ulici Úvoz číslo 29. Dům v roce 1907 nechala postavit Olga Ernst, společnice firmy Fischer & Ehrenfest, která provozovala cihelnu na Úvoze 5 a později dům vlastnila firma Moses Löw-Beer. Adresář Velkého Brna z roku 1922 prozrazuje některé z Traubových sousedů. V domě měla bydlet samotná majitelka Oga Ernst, dále zde žil fabrikant Adolf Ernst, druhá společnice firmy Fischer & Ehrenfest Hermine Fischmann, soukromnice Betti Fischer, advokát Emil Friedmann, ředitel továrny Rudolf Gebhart, člen městské rady Ing. Max Singer nebo šéfredaktor Tagesbote aus Mähren und Schlesien Albert Weiss. Nejpozději od roku 1930 žila na Úvoze 29 s Traubovými také matka Elly Traubové, Jana Oplatková, v té době již vdova. Jana Oplatková se narodila 24. května 1862 v Kostomlatech a její manžel Adolf měl zemřít roku 1923 v Praze.
Hugo Traub se ve své vědecké práci věnoval moderním dějinám Rakouska. K dějinám roku 1848 na Moravě otiskl řadu příspěvků v odborných časopisech. Doznívání revoluce roku 1848 věnoval dvě práce. Je to jednak edice korespondence mezi ministerským předsedou Schwarzenbergem a generálem Windischgrätzem, jednak vylíčení květnového spiknutí v Čechách roku 1849. Pozornost věnoval Traub také letům šedesátým a sedmdesátým. Zde je významná jeho studie Poslední český pokus o vyrovnání s Rakouskem r. 1871, která byla poctěna druhou cenou města Prahy. Prameny, použité ke studii, vzbudily u autora zájem o postavy hrabat Richarda a Egberta Belcredi. Z jejich písemné pozůstalosti čerpal i později pro své články k dějinám českého státoprávního boje. Z českých politiků se těšil Traubově pozornosti především František Ladislav Rieger, jehož životopisnou monografii vydal v roce 1922.
Už před první světovou válkou si Traub korespondoval s řadou výrazných osobností společenského a vědeckého života, jakými byli Arne Novák, Čeněk Zíbrt nebo Viktor Dyk. V meziválečném období si Traub psal třeba s Karlem Čapkem nebo Josefem Pekařem, ale asi nejvíce listů si vyměnil s novinářem Arne Laurinem (Ernstem Lustigem). V Památníku národního písemnictví v Praze se dochoval fragment Traubovy písemné pozůstalosti.
V meziválečném období začal Traub také vyučovat na brněnské konzervatoři a od roku 1929 přednášel na pražské Svobodné škole politických nauk. V 1930 se stal také honorovaným docentem pověřeným přednáškami z obecných a kulturních dějin na Vysokém učení technickém v Brně, kde navázal na přednášky zesnulého profesora Františka Kameníčka.
V poválečné vzpomínce Trauba popisovali jako skvělého, strhujícího řečníka, pilného historického badatele a výborného vychovatele. Výběr jeho vysokoškolských přednášek byl pestrý. Například Doba Marie Terezie a Josefa II (ve školním roce 1930–1931), Doba Napoleonova (1931–1932), Doba Metternichova a absolutismus (1932–1933) nebo Doba Bachova a absolutismus (1935–1936). Traub přispíval svými články také do Lidových novin a několikrát jeho přednášky o českých velikánech zněly rovněž v rozhlasu.
Mimo školu působil v řadě spolků, zejména v Matici moravské, jejímž byl dlouholetým jednatelem, dále v Moravské muzejní společnosti jako redaktor Časopisu moravského muzea, redigoval také populárně vědeckou knižnici Vševěd a Píšovy vědecké příručky. V roce 1928 se stal členem Sokola Brno I v roce 1936 také československého ústředí spolku učitelů vysokoškolských.
Syn Jiří Traub studoval v Brně Právnickou fakultu, kterou dokončil v roce 1931, a stal se advokátem a soukromým úředníkem.
Někdy během vysokoškolských studií se Jiří Traub seznámil s brněnskou rodačkou Věrou Liškovou, která studovala francouzskou filologii a moderní literaturu na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity, a kterou jako doktorka filozofie dokončila v roce 1934.
Patrně v důsledku očekávaných rodinných událostí se Traubovi v lednu 1934 odstěhovali ze svého bytu na Úvoze 29 na novou adresu na dnešní Čápkově 5, do nájemního domu, který nechal v roce 1910 vystavěl bankovní ředitel Karel Šikýř. Mezi Traubovy sousedy zde v roce 1934 patřili obchodník Jan Blum, vdova po řediteli Karoline Wölfel nebo bankéř Felix Mierak. Spolu s Traubovými odešla na Čápkovu také matka Elly Traubové, Jana Oplatková.
V srpnu 1934 se Jiří Traub v královopolském kostele Nejsvětější Trojice oženil s Věrou Liškovou, a současně s tím přestoupil k římskokatolické církvi. Novomanželé se poté nastěhovali do novostavby rodinného domu Ludmily a Markéty Michálkových na Březinově 44a, kde žili následující čtyři roky.
V prosinci 1938 se Jiří a Věra Traubovi přestěhovali blíže k Traubovým rodičům, do nájemního domu od architekta Endre Steinera, dokončeného jen o měsíc dříve, na Čápkově číslo 26. Novostavbu na Čápkově vlastnili sourozenci Franz, Kurt a Hilde Goldmannovi.
O několik měsíců později, po nacistické okupaci v březnu 1939, začaly na Traubovi doléhat protižidovské zákony uplatňované v protektorátu.
Hugo Traub byl jako pro svůj židovský původ propuštěn ze zaměstnání již v dubnu 1939 a vyloučen byl také ze všech spolků. Ačkoliv se jeho syn Jiří hlásil k římskokatolické církvi, norimberské zákony postihly i jeho, a tak je na policejní přihlášce z roku 1941 červené razítkem ,,J“ jako Jude. Z advokacie byl Jiří Traub propuštěn a jako svoje nové povolání v roce 1941 uvedl dělník. V březnu 1941 museli Traubovi opustit i svoje domovy.
Po vystěhování si rodina našla přízemní byt v domě na Vlhké číslo 16, kde společně žili Hugo, Ella, Jiří Traubovi, Jana Oplatková, a patrně i Jiřího manželka Věra. Adresa Vlhká 16 je poslední jejich adresou před deportací do koncentračního tábora v Terezíně.
Hugo a Ella Traubovi byli odsud odhlášeni 27 března 1942. O dva dny později byli deportováni Transportem Ae do terezínského ghetta. V policejní přihlášce Hugo Trauba je uvedeno ,,Transport 59376/42“. V dubnu téhož roku byli Hugo a Ella transportováni dále do Lublinu, poté do Izbici a Sobiboru. Přesné datum a místo jejich tragické smrti ale není jasné.
Na podzim roku 1944 byl Jiří Traub, jako částečný žid, povolán do pracovního tábora v pražském Hagiboru a odtud v lednu 1945 deportován do Terezína, kde se dočkal osvobození. Patrně v době, kdy už byl Jiří Traub zadržován v Praze, proběhlo 20. listopadu 1944 spojenecké bombardování Brna, během kterého zemřela jeho žena Věra Traubová.
Po skončení války se Jiří Traub vrátil zpět do Brna a k 18. květnu 1945 byl hlášen na adrese Poděbradova 139. Už v říjnu téhož roku odešel do Prahy, kde krátce žil v Holešovicích na Veverkově 24. V dubnu následujícího roku se opět vrátil do Brna a přechodně žil u svého tchána Stanislava Lišky na Cimburkově 1 v Králově Poli. V roce 1947 se Jiří Traub rozhodl pro změnu svého jména na Trojan. Jak je uvedeno v matričním záznamu: ,,Přípisem ZNV v Praze č.j. IV M825/47-3 ze dne 1.12.1947 provedena změna jména z ,,Traub“ na ,,Trojan“. O tři roky později v roce 1950 opustil Brno a přestěhoval se do Prahy opět na Veverkovu 24, kde jeho stopy končí.
V roce 1946 dostala ulice Hutterova nový název připomínající Hugo Trauba.
V roce 2013 byli před dům na Čápkově 5 položeny dva Kameny zmizelých za Hugo a Ellu Traubovi.
Obr. č.1: Hugo Traub. Zdroj Moravský zemský archiv, fond Policejní ředitelství
Obr. č.2: Manželé Hugo a Ella Traubovi někdy v době jejich sňatku v roce 1907. Zdroj Rodinné album Traubových
Obr. č.3: Hugo, Ella a Jiří Trabovi, kolem roku 1909. Zdroj Rodinné album Traubových
Obr. č.4: Rodina Traubova na své dovolené v chorvatské Opatiji v roce 1910. Zdroj Rodinné album Traubových
Obr. č.5: Ella Oplatková jako dítě se svým otcem Adolfem. Zdroj Rodinné album Traubových
Obr. č.6: Ella Oplatková se svojí sestrou. Zdroj Rodinné album Traubových
Obr. č.7: Ella Oplatková. Zdroj Rodinné album Traubových
Obr. č.8: Manželé Jana a Adolf Oplatkovi, rodiče Elly Traubové. Zdroj Rodinné album Traubových
Obr. č.9: Jana Oplatková, matka Elly Traubové. Zdroj Rodinné album Traubových
Obr. č.10: Adolf Oplatek, otec Elly Traubové. Zdroj Rodinné album Traubových
Obr. č.11: Jiří Traub, kolem roku 1915. Zdroj Rodinné album Traubových
Obr. č.12: Nájemní dům na Náměstí 28. října 14, kde žil Hugo Traub v letch 1904-1905
Obr. č.13: Nájemní dům na Bartošově 6, kde žil Hugo Traub v roce 1906
Obr. č.14: Nájemní dům na Divadelní 4, kde žili Hugo, Ella a Jiří Traubovi v letech 1907-1912
Obr. č.15: Nájemní dům Úvoz 29, kde žili Hugo, Ella a Jiří Traubovi v letech 1912-1934, a kde žila i matka Elly Traubové, Jana Oplatková
Obr. č.16: Interiér nájemního domu na Úvoze 29
Obr. č.17: Interiér nájemního domu na Úvoze 29
Obr. č.18: Interiér nájemního domu na Úvoze 29
Obr. č. 19: Interiér nájemního domu na Úvoze 29
Obr. č.20: Interiér nájemního domu na Úvoze 29
Obr. č.21: Interiér nájemního domu na Úvoze 29
Obr. č.22: Nájemní dům Čápkova 5, kde žili Hugo a Ella Traubovi v letech 1934-1941 a kde s nimi v roce 1934 žil chvíli i syn Jiří
Obr č.23: Interiér nájemního domu na Čápkově 5
Obr. č.24: Interiér nájemního domu na Čápkově 5
Obr. č.25: Interiér nájemního domu na Čápkově 5
Obr. č.26: Interiér nájemního domu na Čápkově 5
Obr. č.27: Interiér nájemního domu na Čápkově 5
Obr. č.28: Nájemní dům Čápkova 26, kde žili Jiří a Věra Traubovi v letech 1938-1941
Obr. č.29: Nájemní dům sourozenců Goldmannových na Čápkově 26, kde žili Jiří a Věra Traubovi v letech 1938-1941. Foto 1941. Zdroj MZA
Obr. č.30: Nájemní dům na Vlhké 16, kde žili Hugo, Ella, Jiří a zřejmě i Věra Traubovi v přízemním bytě v letech 1941-1942
Obr. č.31: Karta Hugo Trauba o vyškrtnutí ze Sokola Brno I z 30.4.1940. Zdroj Archiv města Brna, fond R77
Obr. č.32: Přihláška Hugo Trauba za člena československého ústředí vysokoškolských učitelů. Zdroj archiv VUT
Obr. č.33: Policejní přihláška Jiřího Trauba z roku 1941. Zdroj Archiv města Brna
Obr. č.34: Kameny zmizelých za Hugo a Ellu Traubovi před domem na Čápkově 5
Fotogalerie
