Nejvýznamnější součástí fondu moderního umění ve sbírkách Muzea města Brna je rozsáhlý soubor uměleckých děl Antonína Procházky. Procházka je vnímán jako největší brněnský malíř doby první republiky. Druhé jméno, které se v tomto ohledu objevuje, je Jaroslav Král (1883-1942). Odráží se to i ve složení sbírek Muzea města Brna. Soubor Králových prací svým rozsahem přibližně odpovídá velikosti Procházkova souboru. Muzeum spravuje 284 Králových výtvarných děl, z nichž 54 tvoří obrazy, 229 kresby a 1 grafika. Podobně jako v Procházkově případě jde o vůbec největší soubor v porovnání s ostatními veřejnými nebo soukromými uměleckými sbírkami. Procházkova proslulost má celostátní význam, Král je v celorepublikovém měřítku objevován teprve postupně. Nicméně i tak se jeho nejdražší obrazy prodávají za ceny přes milion korun.
Jaroslav Král pocházel z Čech, ale během první světové války získal místo učitele kreslení na Českém státním gymnáziu a spojil svůj další umělecký a profesní život z Brnem. Po válce učil na Vysokém učení technickém a posléze Škole uměleckých řemesel. Patřil mezi zakládající členy Skupiny výtvarných umělců a jako aktivní organizátor přispěl k výstavám této brněnské skupiny v Praze. Byl silně levicově orientovaný, což vedlo za druhé světové války k jeho zatčení gestapem, věznění a soudu v Německé říši. Umělcova rodina vynaložila velké úsilí na jeho propuštění. Po válce své angažovanosti silně litovala. Domnívala se, že kdyby byl Král odsouzen, přežil by v pořádku válku v německém vězení. Když byl Král zproštěn viny u německého soudu, vrátil se do Brna. Tím se ale stal podezřelý protektorátním úřadům, které podnítily jeho deportaci do koncentračního tábora v Osvětimi, kde byl zabit v plynové komoře.
Soubor Králových děl ve sbírkách Muzea města Brna je unikátní i tím, že důkladně mapuje všechny etapy jeho uměleckého vývoje a může sloužit jako názorná ukázka proměn československého výtvarného umění v první polovině 20. století. Můžete v něm sledovat podněty impresionismu, kubistické a expresionistické postupy období po první světové válce, sociální umění dvacátých let, experimenty s abstrakcí, lyrický kubismus třicátých let i neoklasicismus závěrečné fáze Královy tvorby. Příklady všech autorových stylových proměn je možné vidět na Špilberku ve stálé expozici Moderna a zažít tak pocit, jako byste listovali stránkami dějepisu výtvarného umění.
Fotogalerie
