Kasematy - věznice (bez průvodce)

Poznejte spletité temné barokní chodby hradu Špilberku...

Kasematy, jako máme na Špilberku, byste těžko někde jinde hledali. Systém dlouhých chodeb s valenou klenbou přitom vznikl až v době baroka, kdy se hrad Špilberk měnil na pevnost. Jako vězení se kasematy používaly jen necelé století – veřejnost je ale navštěvuje už 135 let. Klenuté chodby byly vestavěny do dvou původních příkopů: na severní straně vede Josefínský trakt, na jižní pak Leopoldův trakt. Jejich útrobami prošlo mnoho těžkých zločinců z celé Habsburské monarchie.

Označení kasemat má románský původ: „casa“ znamená dům a „matta“ znamená temný. Brněnské kasematy na Špilberku postavil v roce 1742 plukovník Rochepin. Právě za jeho působení se hrad definitivně stal pevností. Původně kasematy sloužily vojákům. V severních kasematech se mohly ubytovat celé posádky, vešlo se do nich téměř 1200 mužů. Ty jižní pak používali na skladování potravin a vojenských potřeb.

Na věznici byly kasematy přestavěny po roce 1783, kdy císař Josef II. reformoval soudy a vězeňství a právě brněnský Špilberk byl určen pro nejhorší zločince z rakouských i českých zemí. Právě jako žalář ale kasematy prosluly mnohem víc – v první polovině 18. století platily za nejtvrdší věznici v Habsburské monarchii. Za éry věznice vzniklo kolem špilberských kasemat mnoho povídaček a mýtů, které už době otevření kasemat v roce 1880 nedávaly lidem spát. Většinou jde ale jen o lidovou bujnou představivost. Ta ostatně trvá dodnes a samy kasematy ji stále úspěšně živí dál. V rozlehlých chodbách uvidíte stísněné dřevěné kobky, kde byli v okovech a v černočerné tmě drženi nejtěžší zločinci, fungující mučidla, dlouhé dřevěné pryčny, na nichž spaly desítky vězňů, kamna, světlíky, kuchyni i kanály na vodu. Kasematy ale naskýtají i pohled na „modernější“ věci – najdete tu Wehrmachtem zapomenutou zrezivělou telefonickou ústřednu nebo takzvaný operační sál, kde podle jedné z legend nacisté zabíjeli vězně. Snad pouze v něm se budete cítit nepříjemně. Jinde v kasematech je ale i v létě velmi příjemný chládek.

Veřejnost kasematy poprvé navštívila roku 1880, kdy je zpřístupnil tehdejší ředitel vojenských staveb Anton Costa-Rossetti. Současná podoba kasemat vznikla při poslední rekonstrukci z let 1987–1992, kdy se přiblížily baroknímu vzhledu z 18. století. Nacisté totiž kasematy za války značně pozměnili.

Kasematy měří víc než sto metrů – v severním křídle Špilberku 109 a v jižním 102. Chodby bývají široké kolem 7 metrů.

Doporučujeme prohlídku s průvodcem! Jít se dá ale i individuálně s plánkem.