Jméno historičky Mileny Flodrové, která dnes slaví životní jubileum, nepřestává být pojmem. Skloňují jej jak její současníci, tak i nastupující generace muzejníků v Brně.
Profesně byl život Mileny Flodrové spjat s Muzeum města Brna dlouhých 33 let (1957 – 1991). Ještě za studií si ji do svého pracovního týmu vyhlédla tehdejší ředitelka muzea Cecilie Hálová. Nenastupovala ovšem jako historička, ale jako sekretářka ředitelky. Záhy se však začala věnovat odborné činnosti, související s inventarizací a katalogizací již tehdy obsáhlých muzejních sbírek. Muzeum se po válečném útlumu znovu probouzelo k životu.
Nicméně práce historičky nebyla jen o práci intelektuální, ale také té manuální. Jedním z nejtěžších úkolů, který ji jako zaměstnankyni čekal již na počátku její pracovní kariéry, bylo na přelomu 50. a 60. let stěhování muzea z prostor Městského dvora na Šilingrově náměstí č. 2 na hrad Špilberk.
Se změnou sídla vyvstaly nové výzvy související s adaptováním Špilberku pro muzejní účely. Milena Flodrová se tak podílela na přípravě a realizaci expozic a výstav. Zasloužila se o formování odborného historického oddělení a mimo jiné začala pravděpodobně jako první shromažďovat a sepisovat materiály k dějinám instituce samotné.
Spolupracovala i s dalšími paměťovými institucemi a brněnskou historii i muzejní práci popularizovala u široké veřejnosti prostřednictvím rozhlasových rozhovorů, přednášek, besed a dalších aktivit.
Zasloužila se mimo jiné o zpracování příběhu a instalaci barokní lékárny řádu alžbětinek (1991). Podílela se na zpracování soupisu vývoje názvů brněnských ulic a položila základy k Internetové encyklopedii dějin Brna.
Přestože svou práci v muzeu oficiálně ukončila v roce 1991, její spolupráce prakticky nikdy neustala.
Vážená paní Flodrová, dovolte nám, abychom se i my přidali k dlouhé řadě gratulantů a popřáli Vám všechno dobré do dalších let. S úctou Vaši muzejníci.
Milena Flodrová na snímku, pořízeném v září 1990 na nádvoří Špilberku, s moravským praporem z roku 1678.