Další vyprávění o osudech obyvatel domů v okolí Arnoldovy vily nás přivede k nájemnímu domu na ulici Drobného 24. Tento dům, který přímo sousedí s vilou Alfreda Löw-Beera si nechal v roce 1938 postavit Melanie Weisz.
V roce 1937 zakoupila Melanie Weiszová pozemek v sousedství vily Alfreda a Marianny Löw-Beerových na Drobného ulici, aby na místě odstraněného historizujícího objektu z roku 1904 postavila nový nájemní dům. Ještě téhož roku zadala – tato vdova po obchodníkovi s textilem Arminu Weiszovi – projekt šestipodlažního nájemního domu brněnskému židovskému architektu Maxu Tintnerovi. Ten jej v srpnu 1937 předložil ke schválení Městské radě, a v červnu následujícího roku byla novostavba dokončena.
Nájemní dům počítal s celkem devíti prostornými a dvěma menšími byty. V přízemní části se nacházelo technické zázemí a dvě garáže. Prostornější byty umístil Tintner do pravé části domu, a jejich velkorysost umocňovala trojice balkonů, pokoj pro služku a zimní zahrada, orientovaná do vnitrobloku, jež poskytovala výhled na dnes již ikonickou vilu Tugendhat a další vilové stavby v okolí. Největší a pravděpodobně i vlastní byt Melanie Weiszové byl umístěn do posledního, ustupujícího patra domu. K tomuto bytu náležela velkorysá střešní terasa, patrná z uličního průčelí.
U nového objektu se Tintner se rozhodl odstoupit od souvislé uliční fronty, hlavní hmotu domu situoval hlouběji do stavební parcely. K napojení se sousední vilou však využil postranní půloválný rizalit, který se stal estetickou domintou uličnho průčelí. Puristickou fasádu prolamují v hlavní hmotě domu balkony ve čtyřech patrech.
Záhy po roce 1939 byl původní majitelce dům arizován a ona nakonec deportována do koncentračního tábora, kde byla zavražděna.
Nájemní dům pro Melanii Weiszovou zapadá do souboru řady nájemních domů, které Max Tintner v závěru 30. let projektoval pro brněnské židovské stavebníky. S největší pravděpodobností se však jedná o poslední realizovanou Tintnerovu stavbu v Brně před nástupem nacismu, kdy musel architekt židovského původu ukončit činnost svého ateliéru a v roce 1939 emigroval do Palestiny, kde se stal oficiálním architektem velvyslanectví USA.
Obr. č. 1: Dům Melanie Weiszové v období protektorátu
Obr. č. 2: Přihlášky Armina a Melanie Weiszové
Obr. č. 3: Kámen zmizelých Melanie Weiszové
Obr. č. 4: Plány ke stavbě domu Melanie Weiszové
Obr. č. 5: Náhrobek Armina Weisze
Obr. č. 6: Dům na Drobného 24 v současné době
Obr. č. 7: Dům na Drobného 24 v současné době
Obr. č. 8: Pohled do zimní zahrady
Fotogalerie
