V předvečer 16. výročí vzniku Československa, 27. října 1934, proběhlo za účasti brněnského starosty Brna Karla Tomeše slavnostní otevření Sociálních ústavů města Brna – městského chorobince a starobince v Bohunicích. Dobový tisk vyzdvihl, že za pouhých 17 měsíců „vyrostl na krásné vzdušné planině komplex budov, řešených účelně a komfortně vybavených. (…) Chorobinec je postaven svou širokou frontou k silnici a je rozdělen na dvě křídla. V předním traktu je chorobinec, vzadu starobinec.“ Autorem urbanistického řešení staveb byl Josef Polášek, po němž práci na projektu převzal Oskar Poříska. Objekty na půdoryse písmene H s centrálním administrativně-provozním křídlem spojujícím pavilony chorobince (dnes kliniky nemocí plicních a infekčních) a starobince (dnes kliniky interní, geriatrie a nemocí plicních) jsou orientovány na jih ke vstupu z ulice Jihlavské. Již po schválení stavby sociálních ústavů městem Brnem, která měla být provedena v několika etapách, uvedl mj. Oskar Poříska v květnu 1932 pro Prager Presse: „Oba ústavy jsou si svým charakterem velmi blízké a jejich spojení je výhodné především proto, že oddělení pacientů obou typů ústavů je velmi obtížné a překládání z jednoho ústavu do druhého je velmi časté. (…) Zatímco starobinec je ústav pro pobyt všeobecně zdravých lidí, kteří nepotřebují cizí pomoc a potřebují jen všeobecnou péči ústavu, je chorobinec svým charakterem blízký nemocnici a jeho chovanci potřebují kromě všeobecné péče ve významné míře i péči individuální.“ Požadavek volného pohybu a pobytu v přírodě splňovala nízká zástavba s rozsáhlými parkovými plochami s krytými průchody a terasami. Předpokládané finanční náklady na stavbu včetně vybavení ústavů a venkovních úprav činily cca 37 miliónů korun. Jako samostatný projektant v oddělení pozemních staveb Stavebního úřadu města Brna navrhl Oskar Poříska také zastavovací plán a pavilon Ústavu pro zmrzačené v Králově Poli na Kociánce a několik školních budov (Židenice, Žabovřesky). Věnoval se však i bytové otázce – mj. je autorem nájemných domů Falkensteinerovy nadace s průchodem mezi Moravským náměstím a ulicí Mášovou, ale také několika rodinných vil (např. vila starosty Karla Tomeše). Zvláštním segmentem Pořískovy tvorby byly čekárny pouliční dráhy – proslulý tzv. Hříbek na náměstí Svobody nebo čekárny na Moravském náměstí a na Obilním trhu – tato čekárna jako jediná po nedávné rekonstrukci stojí doposud. V centru města patří k jeho nejznámějším realizacím Městská ubytovací kancelář pro návštěvníky Výstavy soudobé kultury na ulici Nádražní a tzv. Convalaria při styku České a Veselé ulice. Asi nejznámější mimobrněnskou realizací Oskara Pořísky je Lázeňská kolonáda s pavilony pramenů v Luhačovicích z konce 40. let minulého století, která prošla nedávno kompletní obnovou.
Fotogalerie
