19. století bylo vzrušující érou plnou změn a tehdejší společnost přitahovaly nejen dosud nevídané možnosti techniky, ale i pozoruhodnosti a zvláštnosti všeho druhu. Velkému zájmu publika se těšili lidé cizokrajného původu i osoby s různými tělesnými zvláštnostmi a v neposlední řadě vzbuzovala pozornost také exotická zvířata. Z této fascinace vším neobvyklým těžilo mimo jiné cirkusové umění, za jehož specifickou kategorii lze označovat tzv. opičí divadla.
Plakát ze sbírek Muzea města Brna je jedinečným dokladem vystoupení opičího divadla v Brně. Uskutečnilo se před Ferdinandovou bránou, tedy zhruba v prostoru před ústím Masarykovy ulice u nynějšího hlavního nádraží. Na dvou představeních, hraných 5. dubna 1856, mohli diváci vidět čísla jako „Velký africký konvikt“, „Ohnivý buldok Koks“ či „Dobývání pevnosti Saida beduíny, kavalerií a čtyřnohými válečníky“. Členové divadla, tedy hlavně opičky, psi a poníci, publiku předvedli různé jízdy a nevšední mimickou a gymnastickou podívanou.
Zakladatelem opičího divadla, které v Brně hostovalo, byl Heinrich Schreyer, původně obchodník se zvířaty a majitel zvěřince, který již ve 30. letech 19. století vystupoval s touto atrakcí po celé střední Evropě. V roce 1847 nalezlo divadlo stálý objekt pro své působení ve vídeňském Prátru, nadále ale obšťastňovalo diváky i na představeních v jiných evropských městech, včetně metropolí typu Paříže či Londýna. Po Schreierově smrti provozoval divadlo jeho někdejší spolupracovník Louis Casanova, který svůj čtyřnohý soubor přivedl i do Brna.
Bližší představu o podobě těchto představení si můžeme udělat z postřehu dobového kritika z Lipska, který o nich v roce 1858 napsal: „Tyto divoké opice vystupují jako vojáci, ukazují své doklady, které samy vytahují z kapes, cvičí na povel, střílí ze zbraní, hrají na housle a bouchají do činelů, tasí šavli a zasouvají ji zpět do pochvy… Zkrátka, najdete zde tu nejbohatší rozmanitost a nevyjdete z údivu“.
Je skoro škoda, že v Brně již něco takového asi nikdy neuvidíme…