Oddělení dějin architektury se v poslední době věnuje stavbám, které vznikly v období před první světovou válkou, a to zejména ve spolupráci s Brněnským architektonickým manuálem. K pozoruhodným objektům v centru města patří někdejší úřední budova Brněnské obchodní a živnostenské komory na ulici Mozartova 1 (Obchodní a živnostenská komora v Brně byla založena 28. 10. 1850 jako první v českých zemích). Hlavními hybateli ve věci novostavby, o níž se rozhodlo v květnu 1907 byli prezident komory Julius rytíř Gomperz a místoprezident Gustav rytíř Schoeller. Parcelu o výměře 836 m2 na nároží Mozartovy a Wieserovy (dnes Dvořákova) přenechalo město Brno komoře za cenu 130 korun za m2. Úvěr 400 tisíc korun poskytla Moravská zemědělská a hypoteční banka, Julius Gomperz věnoval 100 tisíc korun a jeho synovec Filip Gomperz 50 tisíc korun na uměleckou výzdobu a vnitřní zařízení. Pro architekty byla vypsána veřejná soutěž s termínem konec července 1907. V porotě zasedli vedle pánů Gomperze a Schoellera vrchní stavební rada ve Vídni Ludvík Baumann, profesor na německé technice v Brně Ferdinand Hrach, brněnští stavitelé Edvard Exner a Hanuš Kellner aj. Z celkem 83 soutěžních projektů zvítězil vídeňský architekt Edmund Schutt, 2. cenu získal Zikmund Kramer z Vídně, 3. cenu František Holik z Brna, zakoupeny byly návrhy atelieru Fellner a Helmer z Vídně a Rudolfa Bitzana a Heřmana Viehwegera z Drážďan. Všechny soutěžní návrhy byly v srpnu 1907 vystaveny ve dvoraně Reduty. Stavbu od v září 1907 do dubna 1909 realizoval brněnský stavitel Antonín Jelínek. Dodavatelsky se podílely desítky firem hlavně z Brna, ale i z Vídně a dalších míst v monarchii. Mohutná palácová stavba na půdorysu písmene „L“ má skosené nároží akcentované pětiúhelným arkýřem. Vstupní partie vyniká bohatou štukovou výzdobou s alegorickými hlavami boha obchodu Merkura a boha ohně kovářství Vulkána (Hefaistona). V parapetu středního okna třetího podlaží je reliéfní znak Obchodní a živnostenské komory s postranními hermami. Schodiště prosvětlují velká vitrážová okna, prostoru dominují originální svítidla. Jako celek reprezentuje stavba mimořádně kvalitní pozdně historizující architekturu neobarokních forem s prvky vídeňské secese. Zcela výjimečný je téměř intaktně dochovaný původní stav s řadou hodnotných uměleckořemeslných prvků. Její moderní historie se začala psát v roce 1992, kdy objekt získala Janáčkova akademie múzických umění pro divadelní fakultu. Budova prošla postupnou obnovou (půdní vestavba, střechy, technické zázemí aj.), přičemž architektonicky cenné prvky a materiály byly zachovány. Děkan fakulty má pracovnu v původní kanceláři prezidenta Obchodní a živnostenské komory, studenti mají k dispozici intaktně zachovaný dvoupodlažní sál s dřevěným táflováním a štukovým dekorem.
Fotogalerie
