PŘED 120 LETY BYLY POLOŽENY ZÁKLADY VĚŽÍ DÓMU NA PETROVĚ
Počátkem roku 1904 byla zahájena dostavba věží katedrály sv. Petra a Pavla, zásadní úkol novogotické dostavby chrámu na počátku 20. století. Té předcházela soutěž vypsaná v únoru 1901, která požadovala řešení s více než jednou věží. Již dříve restaurovaný presbytář měl být zachován, u lodi mělo být zvoleno sálové řešení nebo trojlodní hala, věže však neměly loď zmenšit. Jejich umístěním neměla být dotčena biskupská rezidence ani domy kanovníků na stísněném prostranstvím před kostelem. Důraz byl položen na výjimečné místo chrámu v panoramatu města, jemuž měla dostavba věží zajistit „pěknou siluetu“. V listopadu 1901 vyhodnotila odborná porota celkem 42 projektů, označených hesly nebo značkami. První cenu získal projekt vídeňského architekta Augusta Kirsteina s heslem „SUPER HANC PETRAM“ – odkaz k nápisu v kopuli v baziliky sv. Petra v Římě: TU ES PETRUS ET SUPER HANC PETRAM AEDIFICABO ECCLESIAM MEAM, ET TIBI DABO CLAVES REGNI CAELORUM („Ty jsi Petr a na této skále ["petram"] postavím svou církev a tobě dám klíče království nebeského“). Druhou a třetí cenu udělila porota rovněž tvůrcům z Vídně. Všichni ocenění byli absolventy vídeňské akademie u Friedricha von Schmidta (mj. autora vídeňské radnice či Schwarzenberské hrobky v Třeboni). Lidové noviny napsaly, že „ceny shrábli samí Němci, samí cizáci“ a biskupovi Bauerovi vytkly, že ze soutěže předem vyloučil české architekty. August Kirstein (1856–1939) úzce spolupracoval s Friedrichem von Schmidtem (od roku 1921 se stal dómským stavitelem u sv. Štěpána ve Vídni). Jeho práci pro Brno lze s odstupem času hodnotit jako velmi zdařilou. Chrám získal pro katedrály typické dvojvěží, byť mimo obvyklé západní průčelí, kde pro věže nebyl dostatek místa. Jejich umístěním po stranách presbytáře navíc došlo k žádoucímu optickému zkrácení jeho délky. Novou siluetu vhodně dotvořil ještě sanktusník nad presbytářem. Stavební povolení bylo vydáno 8. února 1904, v březnu začaly stavební práce přípravou základů věží, které byly založeny 15. dubna. Kamenické práce dadal Eduard Hauser z Vídně. Plánované výšky dosáhly obě věže 10. srpna 1905 a v září začala montáž želených krovů. V říjnu bylo demontováno lešení a věže se staly novým, dnes již neodmyslitelným symbolem brněnského panoramatu. Stavba západního průčelí s trojúhelným štítem a trojdílným oknem (oproti původně navržené rozetě), jemuž dominuje vstupní předsazený portikus, začala až v březnu 1907. August Kirstein, od jehož úmrtí uplyne letos v červnu 85 let, vyšel ve svém projektu ze vzorů vrcholné gotiky a návrhem dvojvěží vytvořil nejen charakteristickou siluetu návrší Petrova, ale i typickou dominantu města Brna.
Fotogalerie
