Významnou součástí sbírek Muzea města Brna jsou pohledy (studie, kresby, litografie) na Brno od Franze Richtera převážně z let 1816–1839. Franz Richter se narodil 29. srpna 1774 v Brně, v rodině stříbrníka. V letech 1791–1793 absolvoval vídeňskou medicínsko-chirurgickou akademii, určenou k výcviku vojenských lékařů pro rakouskou armádu a v roce 1794 byl přidělen jako pomocný chirurg do polní nemocnice. Po čtyřech letech se vyvázal z vojenské služby a roku 1802 obdržel na olomouckém lyceu (dnes Univerzita Palackého) osvědčení o znalostech z chirurgie a porodnictví včetně aprobace. V témže roce se oženil s Annou Merkmayerovou (z manželství vzešly tři dcery) a přesídlil jako lékař do Náměště nad Oslavou. Od roku 1807 působil jako chirurg v Brně na předměstí Josefov a Hráze (dnes Koliště a Bratislavská ulice s okolím). V roce 1815 pracoval jako lékař v polní nemocnici v Boskovicích, odkud zažádal o uvolněné místo městského chirurga v Brně. Když neuspěl, začal se (asi již po roce 1815) plně věnovat kresbě a její výuce. Otevřel si školu kreslení, která prosperovala až do roku 1840, kdy pro nezájem „studentů“ ukončila činnost. Franz Richter zemřel v chudobě 12. května 1860.
Přestože se Richterovi nedostalo hlubšího kreslířského a malířského školení (autodidakt), je třeba ocenit odvahu, s níž se rozhodl vzdát své profese a věnovat se pouze umění. Jeho dílo má nejen umělecké kvality, byť často s kolísající úrovní výtvarného projevu, ale zejména nedocenitelnou dokumentární hodnotu obohacenou o působivou až intimní atmosféru doby. Franz Richter zachytil s realistickou věrností „městskou krajinu“ ponapoleonského Brna. Jeho dílo ilustruje nejen architektonickou „tvář“ města, ale i společenský život měšťanů ve druhém až čtvrtém desetiletí 19. století, kdy – jak se zdá – Brno žilo ještě idylicky.
První cyklus litografických pohledů na Brno od Franze Richtera vydal Josef Trentsenský ve Vídni ve spolupráci s brněnskou kamenotiskárnou bratří Trasslerů v roce 1826. Album litografií zahrnovalo panoramatické pohledy na Brno, do brněnských ulic a náměstí nebo atmosféru Lužánek a zejména Františkova (Denisovy sady), který se po slavnostním odhalení obelisku v roce 1818, stal oblíbeným vycházkovým a vyhlídkovým místem brněnských měšťanů. Malíř pracoval s obrysovou linkou a počítal s kolorováním, na němž se podílela malířova dcera Karolína. Richterovy veduty byly často reprodukovány v publikacích o dějinách Brna a také formou pohlednic či kalendářů.
Od 19. září mohou návštěvníci Muzea města Brna shlédnout řadu Richterových vedut na výstavě Brno nostalgické, která představí „brněnskou krajinu“ od 16. století (veduty od Jana Willenberga či Georga Hoefnagela aj.) až do současnosti (díla např. Carla Weisse, Leopolda Künzela, Samuela Brunnera, Františka Myslivce, Jaroslava Krále, Eduarda Miléna, Linky a Antonína Procházkových, Františka Foltýna, Bohumíra Matala, Roberta Hliněnského, Františka Kalába či současných tvůrců Jiřího Pikouse nebo Martina Zálešáka).
Fotogalerie
