V letech 1924–1925 vznikla na obrovském pozemku mezi ulicí Květnou a Neumannovou ve svahu Žlutého kopce velkoryse koncipovaná vila s rozlehlou zahradou. Jejím stavebníkem byl advokát JUDr. Hynek Bulín (1869–1950), významná osobnost brněnského společenského života. V roce 1900 se oženil Zdenkou Fillovou z Chropyně (1900), sestrou malíře Emila Filly, od roku 1903 měl vlastní praxi na Rudolfově ulici 28 (dnešní Česká), kde také bydlel. Angažoval se při brněnském „volkstagu“ v roce 1905, byl činný v Sokole, hrál divadlo a patřil k zakládajícím členům řady spolků a institucí. K desátému výročí vzniku Československa založil se svou ženou nadaci pro nemajetné studenty. Ve 30. letech vydal mj. knihu Jiskry a plameny a bibliografii Kostelních písní s dřevoryty Petra Dillingera, je také autorem knihy Čtení o dávném Brně. Jeho syn, prof. JUDr. Hynek Bulín ml. (1908–1996), byl od mládí ve styku s elitami kulturního, vědeckého a politického života, které se často setkávaly právě v jejich pisárecké vile. Byl dlouholetým pedagogem právnické fakulty v Brně a působil ve Slovanském ústavu ČSAV, kde skloubil své znalosti z dějin práva se zálibou v historii. Byl také vynikajícím pianistou a osobním přítelem Rudolfa Firkušného.
Velkoryse koncipovanou vilu navrhl architekt Vladimír Fischer (1870–1947) a za 1,7 milionu korun ji realizoval stavitel Stanislav Neděla. Hlavní průčelí třípodlažního domu směřuje do ulice Květné a v ose je akcentováno zaobleným portikem s podjezdem a balkónem v patře, v jehož zábradlí jsou dvě plastiky od Václava Hynka Macha (1882–1958). Výjimečný je dekor schodišťového zábradlí v hale s pozoruhodnou galerií domácích živočichů (kočka, pes, zajíc, veverka, kohout, labuť aj.) a vegetace (švestka, meruňka, hruška, jablko, růže aj.). V patře vily je i domácí kaple neznámého zasvěcení, zaklenutá křížovou žebrovou klenbou (sádrová imitace), zdobená malbou Bulínova přítele Jano Köhlera (1873–1941). Vegetabilní ornament v malbě oživují lidské i zvířecí figury (šašek s loutnou, princezna s notovou partiturou, opice, ledňáček, krokodýl, volavka) a zemské znaky (Čechy, Morava, Slezsko, Slovensko), znak města Brna a zřejmě znak stavebníka s polopostavou sv. Ignáce (Hynek) a moravskou orlicí. V hale visí původní osmiramenný mosazný lustr s motivem českého lva, zachována je také bohatě řezbovaná knihovna.
Po roce 1948 byla rodina přinucena k darování vily Československé akademii věd. Od roku 1968 v ní sídlí Ústav biologie obratlovců AV ČR. V letech 1967–1970 a 2009 proběhly v objektu stavební úpravy, které se projevily i na hlavním průčelí. Vila nemá památkovou ochranu, má ji však zahrada, navržená jedním z našich nejvýznamnějších zahradních architektů Josefem Kumpánem (1885–1961).
Fotogalerie
