Není to zdaleka jen Arnoldova vila, také stavby v jejím okolí skrývají zajímavé příběhy jejich někdejších obyvatel. V našem vyprávění začneme touto krásnou stavbou na nároží ulic Erbenovy a Fišovy. Jako svůj vlastní dům si ho nechal v letech 1936-1937 postavit brněnský obchodník Richard Löwy.
Richard Löwy se narodil v roce 1893 jako v pořadí třetí ze čtyř dětí Bernharda (1859-1929), původně zpracovatele kůže z Jevíčka, a jeho ženy Rosalie (1854-1916). V Brně, kam se manželé Löwy přestěhovali se narodily všechny jejich děti. Nejprve syn Josef (1886-1942), následovaný dcerou Irene (1891-1944), dále zmíněný Richard Löwy (1893-1942) a nakonec nejmladší syn Josef (186-1943).
Richard Löwy je v městských adresářích uváděn jako představitel firmy Büchler und Löwy, která provozovala sklad a obchod s textilním zbožím na dnešní Kobližné a poté na Kolišti. Richard se oženil s dcerou svého obchodního společníka, Gretou Nettl (1896-1942), s níž měl syna Jana (1918-2003) a dceru Margot (1924-1942).Od roku 1929 žila rodina v nájemním dome na ulici Drobného 30.
V červnu 1936 zakoupil Richard Löwy stavební parcelu na dnešní Erbenově ulici s úmyslem vystavět zde rodinný dům. Projekt ke stavbě svého domu svěřil dvojici brněnských architektů židovského původu Maxu Tintnerovi (1907-1984) a Hansu Haasovi (1901-?). Zatímco Max Tintner navrhl stavbu jako takovou, Hans Haas projektoval nejspíše interiéry dvou hlavních bytů v domě, kde rodina Löwy žila.
Svého domu si ale mohla rodina Löwy užívat jen dva roky. Po nacistické okupaci jim byl veškerý majetek, včetně tohoto domu zabaven a Richard Löwy se svojí ženou Gerou a dcerou Margot se museli odstěhovat do nájemního bytu na adresu Hvězdová 2a. Nacisty dosazený správce jejich domu se pak stal Anton Hoznor.
Jediný z rodiny, komu se podařilo uprchnout do exilu byl syn Jan Löwy, který později vzpomínal: Téměř bez peněz, ale mluvící plynně francouzsky, anglicky, německy a latinsky, odjel Hanuš nejprve do Itálie a pak do Francie, kde vykonával příležitostné práce. Ve Francii kontaktoval Českou brigádu, skupinu asi 5 000 protinacistických bojovníků s velitelstvím v Anglii. Po šestitýdenní děsivé plavbě, kdy se vyhýbal německým ponorkám, dorazil do Liverpoolu. Pokračoval pak ve studiu medicíny v Londýně, aby se kvalifikoval jako zdravotník v brigádě. Dopisy a vzkazyod jeho rodiny ustaly v roce 1941.“
Richard, Grete a Margot Löwy byli deportováni z Brna do Terezína transportem U dne 28. ledna 1942. Všichni pak zahynuli v Terezíně a Varšavě.
Jako příslušník spojeneckých vojsk a účastník vylodění v Normandii se Jan Löwy vrátil zpět do Brna, kde po válce dostudoval medicínu se specializací na traumatologii. V dalším životě Viléma Hanuše se zásadními staly události roku 1948, které nakonec vedly k jeho patrně cílenému a připravovanému odchodu ze země.
Jan Löwy zamířil nejprve do Izraele, kde se aktivně zapojil do bojů právě probíhající války o nezávislost, aby po jejím skončení pracoval v prestižní jeruzalémské nemocnici Hadassah. Právě zde se seznámil se svojí budoucí ženou Zahavou, s níž měl dcery Dorit a Tali. Jan Löwy, který jako jediný z celé své rodiny přežil holokaust, zemřel v USA v roce 2003.
Autor textu: Michal Doležel
obr. č. 1: Tintner, Erbenova
obr. č. 2: Jan Vilém Hanuš Löwy aka John William Haenosh. Zdroj: Tali Blumrosen
obr. č. 3: Rodinný dům Richarda Löwy, hlavní obytná hala v bytě majitelů, současný stav. Foto: Michal Doležel
obr. č. 4: Ohlašovací lístek Richarda Löwy z roku 1937. Zdroj: Archiv města Brna
obr. č. 5: Rodinný dům Richarda Löwy, současný stav. Foto: Michal Doležel