Letos v květnu chystáme opět položení 18 Kamenů zmizelých za rodinu Löw-Beer. Takhle akce se uskuteční zároveň k 80. výročí konce druhé světové války a Kameny se budou pokládat před domy Löw-Beerových na ulicích Hlinky a Kalvodově.
A také k letošní akci vyjde další tištěný Průvodce po Kamenech zmizelých!
V rámci seriálu Lidé v domech-domy v lidech si tak postupně představíme všechny adresy, o které se letos jedná. Začneme u paláce na Hlinkách 86.
V roce 1896 koupili manželé Jonas a Johanna Karpelesovi starší dům na Hlinkách 86, který původně patřil Johanně Flesch, vdově po brněnském podnikateli. Karpelesovi, spjati s textilním průmyslem a firmou Aron & Jakob Löw-Beer’s Söhne, se rozhodli původní dům zbourat a na jeho místě postavit nový objekt. V září 1896 požádali o povolení ke stavbě své vily, kterou pravděpodobně navrhl rakouský architekt Arthur Brausewetter. Vila, postavená ve stylu pozdního historismu, se stala výrazným prvkem zdejší zástavby. Původní zahradu s vinicemi za domem pak přetvořili Karpelesovi na okrasný park.
Po smrti Jonasa Karpelesa v roce 1906 přešel dům do rukou jeho švagra Arnolda Löw-Beera, který se kromě podnikání v rodinné firmě angažoval v několika charitativních a veřejně prospěšných projektech. Arnold Löw-Beer byl také známý svou mecenášskou činností, například v roce 1915 podpořil „Denní zotaveniště pro vojíny stižené plicními chorobami“ v Brně. Po jeho smrti v roce 1922 se majitelem vily stal jeho syn Walter Löw-Beer, který pokračoval ve vedení rodinné firmy. Walter a jeho rodina trávili v Hlinkách 86 mnoho let, přičemž jejich domov byl často místem setkání s umělci a intelektuály.
V meziválečném období zde žila také Walterova sestra Marie, provdaná za bankovního ředitele Dr. Hugo Kellera. Gerhard, jeden z Walterových synů, později vzpomínal na své dětství v této vile, kdy jejich dům plný knih a uměleckých setkání představoval místo, kde se prolínaly každodenní radosti a kultivované prostředí.
V roce 1940, během nacistické okupace, byla vila zabavena německou státní policií a následně přešla do vlastnictví Německé říše. Po skončení války, v roce 1946, byla nemovitost převedena pod národní správu a v roce 1954 se stala majetkem československého státu. Dnes je vila Hlinky 86 v soukromém vlastnictví.
Autor textu: Michal Doležel
Foto:
1. Hlinky 86 v současnosti - Foto David Konečný
2. Výřez z panoramatické fotky ulice Hlinky z roku 1911 - Muzeum města Brna
3. Karta nemovitosti Hlinky 86 - Magistrát města Brna Odbor vnitřních věcí
Fotogalerie
