S radostí vás informujeme, že vedle naší Arnoldovy vily můžete nyní navštívit i další významný brněnský skvost – vilu Engelsmann. Oddělení Arnoldovy vily se věnuje odborné práci, včetně výzkumu a popularizace historických objektů. Díky tomu jsme navázali spolupráci s vilou Engelsmann, abychom vám nabídli hlubší poznání architektonického dědictví Brna. Od června připravilo Muzeum města Brna spolu s majiteli vily Engelsmann pravidelné komentované prohlídky této unikátní stavby. Pojďme se tedy na vilu Engelsmann podívat blíže.
Vila Engelsmann byla vystavěna v letech 1931-1932 v prestižní rezidenční lokalitě na ulici Hlinky č. 108-112. Investorem stavby byl brněnský podnikatel ve vlnařském průmyslu Felix Engelsmann (1885-1950).
Felix Engelsmann se narodil 3.6.1885 v Brně. Jeho otec Gustav (1853–1929) se narodil v maďarském Gyöngyösu a matka Friderika (1860–1933) v Novém Bydžově. Gustav Engelsmann byl obchodníkem se sukny, který v roce 1885 vstoupil v Brně jako veřejný společník do firmy na výrobu vlněného zboží Heinricha Brücka, sídlící na ulici Cejl 32. S příchodem nového společníka firma vzápětí změnila název na Brück & Engelsmann, kterýžto název přetrval nejen po úmrtí Heinricha Brücka v roce 1905, ale firma jej v západní Evropě používala dál i během druhé světové války.
V roce 1917 se Felix Engelsmann oženil s vídeňskou rodačkou Olgou Steinovou. Zásadní změnu v životě Felixe Engelsmanna a rodinné firmy přinesl vznik Československa a následující dvě dekády. V roce 1918 vystoupil Gustav Engelsmann jako šedesátipětiletý z firmy. Naopak naplno se ve firmě prosadil jeho syn Felix.
Právě v meziválečném období se Engelsmann začal zajímat o lokalitu na Hlinkách. Nejprve v roce 1921 zakoupil dům se zahradou na Hlinkách 112 od Paula Hayeka. Poté v letech 1924 a 1925 koupil také pozemky a dům na adrese Hlinky 108 od Moritze Schnabela, a konečně v roce 1929 koupil od Cyrila Wladiky také poslední objekt na Hlinkách 110. Postupný nákup domů nasvědčuje o promyšleném záměru Engelsmanna vystavět si zde nové a velkorysé bydlení, situované na parcele tří starších domů, které by v ulici dokázalo úspěšně konkurovat starším vilovým stavbám ostatních brněnských průmyslníků.
Stavebním povolení bylo Engelsmannovi vydáno dne 11.3.1931, resp. 31.8.1931, a již 28.6.1932 byla stavba zkolaudována. Felix Engelsmann se tak v roce 1932 jako nový obyvatel ulice dostává do společnosti ostatních zámožných a vlivných brněnských podnikatelů, jako byly rodiny Hecht, Löw-Beer nebo Bloch, které spojovalo mimo jiné i sběratelství umění.
Ve své vile mohli žít Engelsmannovi pouze do roku 1939. Den před nacistickou okupací, 14.3.1939, odcestoval Felix a Olga Engelsmannovi přes Rakousko a Švýcarsko do Velké Británie, kde se usadili v městečku Huddersfield. Jejich vilu zabavilo gestapo a ubytovalo zde důstojníky policejního pluku. Po válce vilu znárodnil československý stát a od roku 1958 ji do svého majetku získala První brněnská strojírna.
Fotogalerie
