Co mají společného Pomník rudoarmějce na Moravském náměstí a antická bohyně vítězství Níké?
Muzeum města Brna má ve svých sbírkách řadu velkých plastik, ale i sochařské návrhy monumentálních soch, které znají Brňané z prostředí, kterým denně procházejí. Pracovní modely umožňují sledovat, jak se vyvíjela autorova myšlenka od původního návrhu po konečnou realizaci. Jedním z takových příkladů jsou i dva modely Pomníku vítězství Rudé armády nad fašismem na Moravském náměstí, známého jednoduše jako Rudoarmějec. Jeho autorem byl nejvýznamnější moravský monumentální sochař své doby Vincenc Makovský. Pomník dokončil v roce 1955. Původně zamýšlel dát pomníku vítezství nad fašismem podobu antické bohyně Níké. Níké byla bohyní vítězství. Měla podobu ženské postavy s křídly, která často držela v ruce pochodeň, vavřínový věnec nebo palmovou ratolest. Jako symbol vítězství byla ztvárňována i v dalších stoletích, kdy antický svět dávno zanikl. Známá je její obří socha, která završuje Sloup vítězství v berlínském parku Tiergarten. Tradiční podobu ženské okřídlené postavy s pochodní v ruce zvolil pro brněnský pomník i Vincenc Makovský, jak je vidět z modelu, který se nachází ve sbírkách Muzea města Brna. V průběhu prací ale sochař i pod vlivem společenské objednávky padesátých let svůj záměr změnil a místo Níké vytvořil sochu rudoarmějce. Nechtěl se ale vzdát svého původního kompozičního záměru. Na modelu ze sbírek Muzea města Brna i v konečném provedení pomníku je patrné, že vztyčená ruka s pochodní i křídla Níké našly svůj ohlas i v postavě rudoarmějce. Vztyčená ruka vojáka dává povel k zastavení palby. Prapor, který v druhé ruce drží zvláštním a nepřirozeným způsobem, naznačuje, že jeho tvar vychází z původního křídla Níké.
Fotogalerie
