Starting at Zero

Starting at Zero

„Aspoň jednou v životě je dobré začínat od nuly.“

Název výstavy „Starting at Zero“ (Začínat od nuly) odkazuje na slova Anni Albers, která v roce 1933 uprchla před nacistickým pronásledováním a v USA se jí podařilo najít nový domov. Tato výstava představuje díla tří významných designérek Bauhausu – Anni Albers, Otti Berger a Lilly Reich – společně s rakousko-britskou keramičkou Lucií Rie. Tyto ženy byly průkopnicemi avantgardy, avšak po nástupu nacismu se potýkaly s výzvou znovu si vybudovat postavení v profesním světě.

Jak se podařilo těmto umělkyním začít znovu od nuly? A co jim umožnilo tak významně ovlivnit svět umění, textilu, keramiky a architektury? Bylo umění, krása a radost z tvorby jejich způsobem, jak čelit hrůzám války? Byl tento začátek od nuly sám o sobě tvůrčí silou?

Výstava „Starting at Zero” se poprvé zaměřuje na obtížné období, kterým musely procházet tyto avantgardní designérky, když se v důsledku vzestupu nacismu v Evropě ve 30. a 40. letech 20. století znovu snažily najít své místo ve světě. Jejich dílo dnes bezpochyby patří k tomu nejvýraznějšímu a nejtrvalejšímu, co ve 20. století v oblasti umění a designu vzniklo.

Anni Albers a Otti Berger byly spolužačkami na Bauhausu a také blízkými přítelkyněmi. Studium textilu a textilní výroby, které spolu absolvovaly, mělo silné kořeny v tradičním ručním tkaní. S otevřením nového oddělení architektury na Bauhausu v roce 1927 se však vzdělávací program začal více orientovat na průmyslově vyráběné textilie, které lépe korespondovaly s principy nové architektury (Neues Bauen).

V září 1930 byl Ludwig Mies van der Rohe jmenován ředitelem Bauhausu v Desavě a od ledna 1932 se Lilly Reich stala mistrovou tkalcovské dílny a oddělení interiérového designu. Reich požádala Otti Berger, aby se ujala vedení tkalcovských a technických kurzů. V letech 1928–1930 Lilly Reich spolupracovala s Miesem van der Rohe na interiérech vily Tugendhat a o jejím významu pro plánování a realizaci interiéru dnes není pochyb.

Keramické dílo Lucie Rie je považováno za jedno z nejvýznamnějších ve svém oboru v průběhu 20. století a úzce souvisí s pracemi Anni Albers, Otti Berger a Lilly Reich. V roce 1938 byla Lucie Rie nucena opustit Rakousko a vyhledat útočiště v Anglii. Aby se uživila, začala vyrábět keramické a skleněné knoflíky. K vidění jsou ale také oceňované keramické vázy a stolní nádobí z dalších období její bohaté tvůrčí kariéry.

Výstava představí ve středoevropském prostředí ojedinělou sbírku uměleckých děl ve formě textilií, grafických tisků a keramiky.

Kurátoři: Dr. Widar Halén a Dr. Daniel Low-Beer

Kurátor za vilu Tugendhat: Michal Kolář

Produkce: Světlana Ruggiero Kulíšková

Grafická úprava výstavy a doprovodných tiskovin: Studio PIXLE

Překlad textů: Světlana Ruggiero Kulíšková, Petr Kalousek

Korektury: Ivana Sára Sobotková

Poděkování: Daniel Low-Beer a Grassi Museum za zapůjčení exponátů

 

Výstavu připravil Nadační fond Archa ve spolupráci se Studijním a dokumentačním centrem – vilou Tugendhat, Muzeem města Brna a festivalem Meeting Brno.

 

 

Starting at Zero

“At least once in life, it’s good to start at zero.”

The title “Starting at Zero” is a quote from Anni Albers, after fleeing the Nazis and finding security and a new life in the USA in 1933. The exhibition focuses on the three Bauhaus designers Anni Albers, Otti Berger and Lilly Reich, as well as the Austrian/British ceramist Lucie Rie. They were in the forefront of the avantgarde, but with the advent of the Nazi-regime they all had to reinvent their careers.

How did these artists manage to start again at zero? How did survivors shape our world so fully in art, textiles, ceramics and architecture? Was art, beauty and the joy of making their response to war? Was starting at zero a creative force?

The exhibition “Starting at Zero” will for the first time focus on the difficult time these female avantgarde designers went through as they had to re-establish and reinvent themselves in the wake of Nazism in Europe in the 1930s–1940s. Their legacies are today beyond doubt among the most striking and enduring that ever came out of the 20th century.

Anni Albers and Otti Berger were contemporaries at Bauhaus, and good friends. The course was firmly rooted in the hand weaving tradition. But with the opening of the new Architecture department at Bauhaus in 1927 there was a shift in focus to industrially produced textiles more suited to the New Architecture (Neues Bauen).

In September 1930 Ludwig Mies van der Rohe became director of the Bauhaus in Dessau, and as of January 1932 Lilly Reich became the Master of the weaving and interior design department, asking Otti Berger to run the weaving courses. In 1928–1930 Reich worked with Mies van der Rohe on the interiors of the Villa Tugendhat, and her significance for the planning of the interior is today beyond doubt.

Lucie Rie’s ceramics were amongst the finest that ever came out of the 20th century, and they have a great affinity to the works of Anni Albers, Otti Berger and Lilly Reich. In 1938 Rie had to flee from Austria to England but to survive she had to make ceramic and glass buttons. But there are also appraised ceramic vases and tableware from other periods of her rich creative career.

The exhibition will present a unique collection of artworks in the form of textiles, graphic prints and ceramics.

Curators: Dr. Widar Halén and Dr. Daniel Low-Beer

Curator of the Villa Tugendhat: Michal Kolář

Production: Světlana Ruggiero Kulíšková

Graphic design of the exhibition and the accompanying printed materials: Studio PIXLE

Translation: Světlana Ruggiero Kulíšková, Petr Kalousek

Proofreading: Ivana Sára Sobotková

Thanks to: Daniel Low-Beer and the Grassi Museum for the loan of the exhibits

 

The exhibition is produced by the Arks Foundation in collaboration with the Study and Documentation Centre – Villa Tugendhat, the Brno City Museum and the Meeting Brno Festival.