Dnes vás v odborném okénku seznámíme s výjimečným archeologickým nálezem, který byl učiněn v roce 1990 během výstavby Velkého Špalíčku v Centru Brna. Nade dnem odpadní jímky - tedy středověkého záchodu užívaného na přelomu 13. a 14 století - našli archeologové středověký meč. Zbraň ležela v téměř pětimetrové hloubce stále zasunuta ve své dřevěné pochvě. Ocelové tělo meče bylo po několika set letém pobytu v zemi silně poškozeno korozí, která jej neoddělitelně spojila se svým dřevěným obalem. Díky rentgenovým snímkům víme, že čepel byla unikátně zdobená značkami v podobě složitě děleného kruhu a oblouků se spirálovitými konci. Značky byly provedeny technikou tauzie cínovým drátem a jsou umístěny symetricky na obou stranách čepele.  Pochva meče byla vyrobena z lipového nebo javorového dřeva a následně potažena kůží.

Místo výroby meče pochopitelně blíže určit nelze, nicméně v historických pramenech mečíře ve středověkém Brně doloženy máme. Největší záhadou však je, proč se zdobený a tedy i jistě nákladný a unikátní meč dostal do středověké jímky. Za jeho zahozením do žumpy můžeme tušit příběh o krádeži nebo snad i mnohem horším deliktu, po němž se jeho pachatel musel zbavit nápadného a dobře identifikovatelného důkazu. Samotný příběh meče a jeho majitele se už bohužel nedozvíme, neboť ten archeologie vyprávět neumí. Z dobových pramenů alespoň víme, že meče se v městském prostředí podobně jako jiné zbraně objevovaly velice často a již z nejranějších městských řádů lze vyčíst snahu omezovat či přímo zakazovat jejich odhalování, tajné nošení a samozřejmě i použití.

 

Zavřít
Loading...