Mezi Brnem a Lipskem je pevný svazek
Pokud už dvě města spolupracují padesát let, tak je evidentní, že je to více než přátelství – v partnerství svazku dvou lidí bychom již hovořili o „zlaté svatbě“. A mezi Brnem a Lipskem opravdu pevný svazek je. Dokládá to nejenom celá řada společných projektů či výměn zkušeností, ale silně také podobný sled událostí nedávné historie – přechod obou měst z komunistické éry do svobodné společnosti, demokratické obnovení politického života, ale i úspěšný rozvoj v nových ekonomických podmínkách. A tyto aspekty všednodenního a postupného vývoje Brna a Lipska mapuje fotografická panelová výstava Muzea města Brna. A protože každé muzeum je sbírkotvornou, vzdělávací a zejména paměťovou institucí, jsme hrdí na to, že jsme mohli tuto výstavu uspořádat. Ve spolupráci s městem město Lipsko a následně brněnskými a lipskými fotografickými kluby jsme v náročném procesu hledání blízkých či komparativních momentů chtěli nabídnou kaleidoskop všednodennosti obou měst. Brzy jsme zjistili, že na výstavní panely se vše zdaleka nevešlo, a tak vznikla tato webová kniha. Výstava i webová publikace mají ambici odkrývá spojnice obou spřátelených středoevropských sídel v rovině historické, architektonické i ryze lidské. Potvrzují, že v obou městech přerostla partnerská spolupráce v přátelství nejen paměťových institucí, ale zejména obyvatel Brna i Lipska.
Zbyněk Šolc, ředitel Muzea města Brna
1973 - 2023
Říká se, že přátele si máme vybírat hedvábnou rukou, ale držet je máme železnou. Města Lipsko a Brno jsou oficiálně přáteli a partnery 50 let a já nepochybuji o tom, že podání rukou při podpisu partnerské smlouvy bylo opravdu hedvábné. Od té doby však mezi našimi dvěma metropolemi existují už jen železně pevné vztahy, na jejichž základě se podařilo uskutečnit mnoho užitečných projektů, a proto si během jubilejního roku 2023 máme opravdu co připomínat. Soužití Čechů a Němců v evropském regionu má hluboké kulturně-historické kořeny. V Brně vedle sebe tyto dva národy žily odedávna. Nebylo to soužití ideální, v konečném důsledku však bylo inspirativní a městu přinášelo pokrok a prosperitu. Tuto staletou kulturní a společenskou rovnováhu nejen v Brně ale smetla druhá světová válka, německá okupace, divoký odsun německých obyvatel, rozdělení Německa, jehož východní část – Německá demokratická republika, kam patřilo také Lipsko – pak stejně jako Československo upadla do nesvobody komunistického režimu.
I v této době se však už Brno a Lipsko začaly sbližovat a uvědomovaly si, že mají hodně společného. Byly a jsou největšími městy svých regionů – Moravy a Saska – a mají i podobnou velikost. Dodnes se těší pověsti veletržních a univerzitních center. Co se týká historie, u Brna i u Lipska se odehrály významné bitvy napoleonských válek a na konzervatoři v Lipsku studoval světově proslulý skladatel Leoš Janáček, jehož život je z velké části spjatý s Brnem. Partnerství bylo oficiálně uzavřeno 23. listopadu 1973 v Brně slavnostním podpisem Smlouvy o přátelství a spolupráci mezi městy Brnem a Lipskem. V 70. a 80. letech se přátelské vztahy rozvinuly ve školách, v kultuře i mezi sportovními kluby. Kontakty se udržovaly na oficiální úrovni mezi organizacemi, jako byly politické strany, městská správa, průmyslové podniky a mnohé jiné.
Události let 1989/90 v Německu a znovuzaložení České republiky v letech 1992/93 podrobily partnerství Brna a Lipska velké zkoušce. Bylo třeba ho přehodnotit a vycházet přitom ze změněných politických i společenských poměrů. Od poloviny 90. let se to začalo dařit a koncem roku 1999 došlo ke smluvnímu obnovení partnerství, naše vztahy se stabilizovaly, znásobily a dále rostly. Jihomoravská metropole měla například výrazný podíl na Roku české kultury v Lipsku v roce 2019, který byl zaměřen na českou literaturu a Česká republika se tehdy stala hlavní hostující zemí na Lipském knižním veletrhu. Ráda dodávám, že čeští a moravští literáti nechyběli na této celosvětově uznávané události ani letos. Koronavirová pandemie v letech 2020–2022 pak navzdory všem těžkostem dala naší spolupráci nový rozměr, když jsme začali více komunikovat na bázi digitálních platforem. A připomenout chci i trvalé symboly našich dobrých a plodných vztahů. Od roku 2008 jezdí v Lipsku tramvaj se znakem města Brna, od května 2010 se můžete plavit Brněnskou přehradou na výletní lodi „Lipsko“. Od roku 2015 láká na lipském centrálním náměstí Augustplatz k posezení brněnská lavička, hluboce zakořeněné kontakty mezi našimi městy reflektují stromy přátelství v parku na Lipské ulici v Brně a na Brünner Straße v Lipsku. To vše pak hodlá podporovat a rozvíjet nové Sdružení pro partnerství měst Lipsko–Brno, které bylo založeno v listopadu 2022.
Bohatý a rozmanitý program, kterým naše města od začátku roku oslavují 50. výročí svého partnerství, jistě zintenzivní přátelský a neformální dialog mezi českou a německou kulturou, mezi oběma městy a jejich obyvateli. Jeho důležitou součástí je také výstava fotografií současného Brna a Lipska, kterou připravilo Muzeum města Brna. Doplnila ji fotokniha, do jejíž digitální verze se nyní můžeme ponořit. Věřím, že snímky povzbudí naši chuť všechna zachycená místa a zákoutí navštívit osobně, a těším se na setkání s lipskými přáteli.
Markéta Vaňková, primátorka města Brna
Přátelství přesahuje hranice
Vážené dámy a pánové, vážení čtenáři, s velkou radostí a hrdostí oslavujeme dlouholeté městské partnerství mezi Brnem a Lipskem. Již více než 50 let si naše dvě města udržují vztah, který roste a prosperuje a v každé fázi odhaluje nové aspekty. Od svého oficiálního vzniku 23. listopadu 1973, kdy byla v Brně slavnostně podepsána Smlouva o přátelství a spolupráci, se naše partnerství v průběhu let rozrostlo na obsah a rozmanitost. Podepsaní starostové/primátoři Vladimír Štroner a Karl-Heinz Müller tehdy jistě netušili, že toto spojení přežije hluboké otřesy po roce 1989, které byly spojeny i s vznikem příslušných nových států, s intenzitou, která je příkladná. Partnerství měst bylo obnoveno v říjnu 1999, kdy Lipsko a Brno potvrdily ochotu pokračovat ve spolupráci a daly nový impuls dlouhodobému vztahu, který v 90. letech poněkud utichl.
V průběhu let jsme oslavili milníky a události, které nám umožnily společně vytvořit nezapomenutelné vzpomínky a ještě více se sblížit. Důležitý byl a je zejména úzký a osobní kontakt vedení našeho města s občany obou měst. Tyto důležité kontakty, z nichž některé byly navázány již před rokem 1973, jsou tím, o co tu jde. V přímém přátelském kontaktu dochází nejen k výměně informací a nápadů, ale také k přímému prožívání příslušné jiné kultury, tradic a historie. Ačkoliv jsou naše dvě země přímými sousedy ve střední Evropě, stále existují určité rozdíly, díky kterým je výměna tak atraktivní.
Vztahy mezi Českou republikou a Německem nebyly vždy přátelské. Velké historické události zanechaly své stopy a zášť musela být postupně rozptýlena. Téma vzpomínkové kultury a způsobu, jak s ní naložit, hraje důležitou roli i dnes. Partnerství měst jako je mezi Lipskem a Brnem, je pozitivním příkladem otevřenosti novým věcem a praktické spolupráce daleko přesahující hranice. V neposlední řadě hrála v posledních 30 letech důležitou roli a měla pozitivní vliv také evropská integrace. Dalším milníkem bylo 40. výročí partnerství měst v roce 2013, které bylo oslaveno více než 40 akcemi v obou městech a vzbudilo velkou pozornost. Velkým impulsem pro kulturní výměnu mezi našimi městy byl také Český rok kultury 2019, který byl uspořádán v rámci prezentace České republiky jako čestného hosta na Knižním veletrhu v Lipsku.
V 50. roce partnerství našich měst se nám společnými silami a velkým počtem aktérů z nejrůznějších oblastí společnosti podařilo sestavit zajímavý a pestrý celoroční program. Jedním z výsledků těchto snah je zde prezentovaná fotokniha, která vznikla souběžně s přidruženou výstavou. Amatérští fotografové z Lipska a Brna přispěli svým velmi osobním pohledem na svá města a přispěli nádhernými záběry, které autentickým způsobem zprostředkovávají zvláštnosti a atmosféru měst. Spojení podobných motivů a míst v Lipsku a Brně umožňuje oběma městům vstoupit do zajímavého dialogu a realizuje úzké propojení ve výtvarném umění. Stal se inspirativním projektem, který vzrušujícím způsobem zprostředkovává bouřlivou současnost našich metropolí.
Za tento cenný příspěvek k jubilejnímu roku partnerství děkuji především zástupcům Muzeu města Brna. Těší mě, že katalog výstavy vytvořil trvalou hodnotu, která živě zobrazuje partnerství našeho města a udržuje ho při životě. Příjemné procházení katalogu!
Burkhard Jung, primátor města Lipska
Historie partnerství měst
Brno a Lipsko spojuje již více než 50 let partnerství měst, které za tuto dlouhou dobu prošlo různými fázemi a opakovaně odhalovalo nové podoby. Kromě se měnících zaměstnanců městské správy přispěli k vzájemné výměně četní starostové, široká škála aktérů a institucí a umožnili tak úspěšnému růstu partnerství dodnes. Partnerství měst bylo oficiálně založeno 23. listopadu 1973 v Brně slavnostním podpisem dokumentu, který zpečetil „Smlouvu o přátelství a spolupráci“ mezi městy Brnem a Lipskem. Signatáři byli Vladimír Štroner, tehdejší primátor města Brna, a Karl-Heinz Müller, tehdejší primátor města Lipska. Započal společný záměr „dále rozvíjet a prohlubovat přátelské vztahy mezi pracujícím lidem měst Brna a Lipska a dále si vyměňovat politické, duchovně-kulturní, komunální a jiné vztahy mezi oběma městy“.
Spojení obou měst se dodnes ukázalo jako velmi šťastné. Po VIII. stranickém sjezdu SED v červnu 1971 došlo v NDR určitým způsobem k přelomu, s nímž byly v roce 1972 odstraněny byrokratické překážky pro cesty do ČSSR a výrazně zjednodušily návštěvy občanů NDR v sousední zemi. V duchu mírových snah a úzké spolupráce mezi tzv. bratrskými státy byl kladen důraz na rozvoj městských přátelství a tato byla stále více podporována. Ideálními partnery se jevila města Lipsko a Brno, která jsou si strukturou i velikostí velmi podobná (tehdy druhá největší města své země), a kde již od 50. let 20. století při různých příležitostech probíhaly výměny zkušeností v nejrůznějších oblastech. Smlouva byla původně uzavřena na pět let a měla být automaticky prodloužena o dalších pět let, pokud nebyly vzneseny námitky. Od roku 1976 se společně rozhodovalo o pracovním programu na nadcházející rok. Přátelské vztahy se rozvinuly ve školách, hudbě a kultuře i mezi sportovními a gymnastickými kluby.
V 70. a 80. letech byla výměna založena především na oficiální úrovni s organizacemi, jako politické strany, městská správa, masové organizace, podniky a školy. Znovu a znovu jezdily delegace na významné kulturní akce, veletrhy a festivaly v příslušném partnerském městě. Kromě administrativní došlo i ke kulturní a mezikulturní výměně. Postupně se rozvíjely soukromé kontakty, které pokračovaly a pokračují v průběhu desetiletí – částečně dodnes.
V listopadu 1988 se slavilo 15. výročí podpisu smlouvy o přátelství mezi oběma městy a ještě v září 1989 se uskutečnila delegační cesta z Lipska do Brna. Události let 1989/90 v NDR a znovuzaložení České republiky v letech 1992/93 obrátily dějiny střední Evropy a tím i partnerství měst naruby a podrobily je zkoušce. Bylo nutné reorganizovat struktury městské správy a nově definovat jejich vlastní priority. Změněná politická situace s sebou přinesla i změnu společenských poměrů, která znamenala i ztrátu mnoha nositelů vztahů v oblasti výměny zkušeností. Partnerské vztahy se zastavily. Partnerství měst však nebylo ukončeno.
Od poloviny 90. let opět přibylo styčných bodů – zejména v kulturním a společenském kontextu. Zároveň se rozvíjely kontakty mezi jinými než městskými institucemi, jako je Diakonie Lipsko a Betanie – organizace křesťanské pomoci Brno, které se v roce 1997 dohodly na trvalém partnerství, z něhož později měl vzejít první spolek na podporu partnerství.
Od roku 1998 docházelo k vzájemným návštěvám a menším výjezdům delegací do partnerských měst a ke zintenzivnění kontaktu mezi vedením města. Koncem roku 1999 došlo dokonce ke smluvnímu obnovení partnerství měst. Novou smlouvu o partnerství podepsali 7. října 1999 tehdejší brněnský primátor Petr Duchoň a jeho protějšek v Lipsku, starosta Wolfgang Tiefensee, při účasti na akcích v Lipsku k 10. výročí mírové revoluce. Byly definovány nové cíle: „rozvoj evropského povědomí občanů obou měst“ a výměna zkušeností, zejména v oblasti hospodářství a obchodu, vzdělávání a sociálních věcí, jakož i kultury a sportu.
Přitom měli být pro partnerství získávány různé instituce, zejména ty, které nebyly a nejsou sponzorovány městem. Například partnerství mezi univerzitami a školami, spolupráce mezi kulturními institucemi, odborné výměny a projekty v práci s mládeží.
Od té doby se výměnné vztahy stabilizovaly, znásobily a dále rostly. Výrazem aktivní pospolitosti jsou od roku 2000 pravidelné návštěvy a výměny pracovníků vedení města, kontakty s občany i různorodé projekty v kulturní a společenské oblasti. Vrcholem roku 2000 byl jistě první zájezd Lipských občanů do Brna (poté ještě v letech 2009 a 2023). Právě tyto velmi osobní, lidské a blízké vztahy vedly v roce 2006 k založení Sdružení pro podporu partnerství měst Lipsko-Brno. V. v Lipsku, k němuž patřili němečtí a čeští příslušníci. Sdružení podporovalo a prosazovalo vztahy mezi oběma městy až do roku 2016 a realizovalo velké množství nezávislých projektů.
Výročí a akce byly v následujících letech využívány jako příležitost k pořádání zajímavých akcí společně v obou městech. Zvláště bohatý na události byl rok 2009, v jehož první polovině Česká republika poprvé předsedala Radě Evropské unie, dále rok 2013, ve kterém bylo 40. výročí partnerství měst úspěšně oslaveno více než 40 akcemi a několika oficiálními návštěvy nejvyšších městských delegací dostaly opět nový impuls, poté rok 2019, ve kterém byla Česká republika hostující zemí Lipského knižního veletrhu a především v Lipsku „Roku české kultury“ sponzorovaného Ministerstvem kultury ČR se konal se zaměřením na českou literaturu a léta koronavirové pandemie 2020–2022 postavila obě města před zcela nové výzvy, ale také přinesla partnerství do digitálního věku a učinila výměnu prostřednictvím digitálních platforem společensky přijatelnou. Zvláštní pozornost byla věnována také marketingu s cílem více zpřítomnit partnerství měst v obou městech a zaujmout občany o dlouhodobé partnerství. Významnými partnery byly a jsou Leipzig Tourismus und Marketing GmbH (LTM) a Turistické informační centrum Brno (TIC Brno).
V roce 2023, u příležitosti 50. výročí partnerství měst, byl v obou městech uspořádán pestrý a pestrý program. Partnerství měst může vzniknout také prostřednictvím nového sdružení pro partnerství měst Lipsko – Brno e. V., která byla založena v listopadu 2022, která chce do budoucna podporovat a dále rozvíjet vztah mezi oběma městy.
Četná setkání v Lipsku a Brně vytvořila dobrý základ pro prohloubení spolupráce a navázání nových kontaktů. I když ne v každé nově započaté spolupráci skutečně pokračovalo nebo stávající projekty a kontakty vyšly vniveč, vždy přibyly nové iniciativy a akce. Přítomnost partnerství měst a povědomí o občanství obou měst se neustále zvyšuje. Tradiční spojení dnes v obou městech připomíná několik viditelných symbolů: od května 2010 se můžete plavit přes brněnskou přehradu na výletní lodi „Lipsko“, od roku 2015 můžete posedět na lavičce partnerského města na lipském centrálním náměstí Augustplatz a když se podíváte u stromů přátelství v parku na Lipské (Leipziger Straße) od roku 2013 a na Brünner Straße v Lipsku od roku 2023, reflektující hluboce zakořeněné vztahy mezi městy, které, jak doufáme, budou ještě dlouho pokračovat.
Zaznamenali Stefanie Bose, předsedkyně Spolku partnerství měst Lipsko – Brno e.V., Katja Roloff, odborná referentka města Lipska pro partnerství měst s Brnem a Robert Kudělka, odborný referent města Brna pro partnerství měst s Lipskem.
Katja Roloff a Robert Kudělka
Zvěčněné momenty dvou středoevropských měst
Přehlídka prací brněnských a lipských fotografů připravená u příležitosti půlstoletého výročí navázání partnerství obou měst nabízí výrazově pestré, technicky suverénní, výtvarně pozoruhodné a informačně cenné výstupy. Přestože neexistovalo žádné předem definované zadání, vzdor tomu, že snímky vznikaly v rozmezí několika let, nesou překvapivě jasné, pevné a zřetelné spojnice. Nejedná se přitom o shodné vidění jednotlivých autorů – všichni jsou svébytnými tvůrčími individualitami – ale spíše o interpretace spojené obecnými středoevropskými kulturními hodnotami, sociálními vazbami a historickými zkušenostmi. Ukazuje se, že filozofy a historiky vzývaný a popisovaný fenomén střední Evropy není jen konstrukt, ale že existují siločáry, které sídla ve středoevropském prostoru propojují i v dimenzích tak křehkých, jako je výtvarná tvorba.
Jednotlivé kapitoly webové publikace jsou Architektura, Každodennost, Kouzlo okamžiku, Milníky historie, Město a jeho lidé a Umění a design v ulicích. Portrétní soubor obou měst je tedy rozdělen do oddílů, ale všeobecně je zaměřen na člověka ve městě, městskou krajinu a interakci lidí a přírody, a to v polohách reportážně faktografických, výtvarně hravých a zastoupeny jsou také práce upravené s cílem posílení výtvarného účinu. Projektu se zúčastnili dva lipské fotografické spolky – Fotoclub Lichtküche a Fotoclub 58 a brněnská fotografická skupina Svobodní fotografové. Celkem projekt zahrnuje díla XX fotografů z Lipska a YY z Brna. Kvalita shromážděného fotografického materiálu skýtá záruku, že více než temporální zachycení podob měst a jeho obyvatel počátku 20. let 21. století, jsme získaly soubor obecně vypovídací hodnoty, cenný informačně i výtvarně.
Martin Reissner, kurátor
Medailony
Jan Fuhrberg-Baumann fotografuje již před padesát let. Začínal s černobílou fotografií, odmala se zajímal o pouliční fotografii. V současnosti se zaměřuje jak na přírodu, tak na město. Fotografování pro něj vždy zůstávalo osobním koníčkem zajišťujícím protipól k jeho profesi. Je členem Lichtküche e. V. Fuhrberg-Baumann a žije v Lipsku.
Jiří Cetkovský, projektant, technik IT a fotograf, fotografování se věnuje od roku 1981, samostatně i kolektivně vystavoval v Galerii u Rudého vola v Brně, v Jindřichově Hradci, Novém Městě na Moravě a Plané u Mariánských lázní. Věnuje se zejména reportážní a sportovní fotografii. Výběr z portfolia je přístupný na https://eu.zonerama.com/jiricetkovsky/144266. Člen Svobodných fotografů z Brna. Celoživotní Brňan nyní žije v Adamově.
Tomáš Dosoudil, zaměstnanec VŠ, fotografování se věnuje od roku 2003, kdy objevil kouzlo kinofilmové zrcadlovky a černobílého filmu, následně pak digitální techniky. V současnosti fotografuje převážně pro své osobní potěšení a není žánrově vymezen. Jeho tvorbu je možné shlédnout na webových stránkách na www.tdfoto.cz Narodil se a žije v Brně.
Harald Egert, narozený v Lipsku. Vystudovaný strojní inženýr, pracoval v několika společnostech na manažerských pozicích, nyní v penzi. Od mládí jsem se věnoval černobílé a později barevné fotografii. Od roku 2010 byl organizován ve fotoklubu Berggut Leipzig a Fotoklubu 58 Leipzig.
André Gärditz, pracuje v oblasti IT, fotografii se intenzivně věnuje od roku 2009 a vystavoval samostatně i kolektivně na malých výstavách v Lipsku. Jeho hlavním zaměřením je portrétní fotografie a fotografie aktu. Výběr z portfolia je na https://500px.com/Schattenplayer-Gaerdi. Člen a bývalý předseda lipského fotoklubu Lichtküche e.V. Žije v Lipsku.
Stephan Graf. Er ist seit 2012 Mitglied im “Fotoclub 58“ Leipzig.
Thomas Heymann, narozený v Altenburgu. Vystudoval zpěv a působil jako operní pěvec a člen sboru opery v Lipsku, nyní v důchodu. Fotografování se věnuje od mládí, nejprve vytvářel diapozitivy, následně černobílá fotografie, zejména akty a portréty. Publikoval v knihách i časopisech, a uspěl ve fotosoutěžích. Více viz www.art-photo-heymann.de. Je členem Německé fotografické asociace a Fotoklubu 58 Leipzig.
Annette Jacob, vystudovaná designérka se specializací na historické osvětlení. Fotografování se věnuje od roku 2012, oblíbila si zejména fotografii zvířat a rostlin a také historickou architekturu. Žije v Lipsku, člen fotoklubu 58 Leipzig.
Milan Konečný, se fotografováním věnuje již od svého dětství, díky svému tatínkovi. Je členem Klubu Moravských fotografů, kde také kolektivně vystavuje své fotografie. Věnuje se především přírodním fotografiím a netradičním snímkům za pomoci světelných úhlů. Výběr fotografií je přístupný na Instagramovém účtu: OtevreneOko. Žije v Brně.
Susen Lieschke, Zeměměřická technička, vášnivá fotografka krajiny s preferencí dlouhé expozice. Při hledání nových fotografických příležitostí často cestuje obytným vozem se svým psem Emmou. Od roku 2023 je členkou lipského fotoklubu Lichtküche, zapojuje se do výstav a různých fotografických projektů. Výběr z díla je na instagramových doménách @suses_fotoreise a @suli-fotografie.
Jürgen Milnik, důchodce, fotografování se intenzivněji věnuje od roku 2015. Zaměřuje se na krajinu, architekturu, zvířata/zoo a makrofotografii. Od roku 2019 je členem lipského fotosdružení Lichtküche. Spoluvytvořil fotogalerii k Lipské noci umění a MVZ. Výběr z portfolia je na www.flickr.com/photos/kinlim. Od roku 2014 žije v Lipsku.
Petr Olša, zaměstnanec hobbymarketu, fotografování se věnuje od roku 2016. Jeho doménou jsou fotografie měst včetně ohňostrojů a modelingové fotografování. Výběr z portfolia je přístupný na https://eu.zonerama.com/Petris/82646. Žije v Brně.
Roland Schlegel, od roku 1988 žije v Lipsku. Po desetiletí pracoval v grafickém průmyslu. Fotografuje od roku 1985, od roku 2019 pracuje jako svatební a portrétní fotograf na volné noze. Výběr z díla na www.rs-fotos.de. Je členem Fotoklubu 58 Leipzig.
Rainer Scholtze, narozený v Lipsku, působil jako přesný mechanik a zkušební inženýr-mechanik ve vývoji, nyní v důchodu. Člen Fotoklubu 58 Lipsko. Oblíbenými tématy jsou fotografie krajiny a architektury.
Petr Soldán, dopravní inženýr. Fotografování se věnuje od roku 2015, kdy se zaměřil hlavně na fotografii architektury a streetfoto. V současné době se hlavně věnuje velkoformátové analogové fotografii a starým fotografickým technikám. Většinu své tvorby má svázanou s městem Brnem, ve kterém žije a pracuje. Je členem Klubu Moravských fotografů z.s., s kterým pravidelně vystavuje na společných výstavách. Tvorbu lze shlédnout na FB profilu: https://www.facebook.com/petr.soldan.79 a FB stránkách Brněnský chodec: https://www.facebook.com/Brnochod/
Jürgen Steffen, narozený v Lipsku. Vystudoval chemii, jako chemický inženýr působil ve výzkumu, nyní je v důchodu. Od mládí fotografoval zejména přírodu, specializuje se na podvodní fotografování. Je členem Německé fotografické asociace a od roku 2015 stojí v čele Fotoklubu 58 Leipzig.
Lukas Trefflich, fyzik, od mládí se zajímal o fotografii. Fotografuje především krajinu a pouliční výjevy. Jeho vášní je analogová fotografie. Žije v Lipsku a je členem lipského fotografického sdružení Lichtküche.
Andreas Trommer, žije v Lipsku a fotografování se věnuje jako koníčku už od dob, kdy barevný film ještě nebyl běžným médiem, nyní preferuje digitální fotografii. Preferuje fotografie krajiny, zvířat a architektury. Příležitostně vystavoval v malých galeriích, posléze zakotvil ve fotoklubu Lichtküche.
Zdeněk Vošický, se dlouhá léta specializoval především na leteckou fotografii a film. Z jeho fotografií bylo vydáno šest knih – titul Vysočina shůry získal hlavní cenu na 21. Podzimním knižním veletrhu. Poslední roky se Zdeněk snesl převážně zpět na pevnou zem a věnuje se tématům místopisné fotografie, přírody a krajiny. Jeho neotřelé snímky uspěly v: Sony World Photography Awards, Siena Awards, Monovision Awards, ND Awards, Refocus Awards a mnoha dalších. www.zdenekvosicky.cz
Volker Werner, systémový inženýr, žije v Lipsku a fotografuje řadu desetiletí. Z analogu přešel roku 2006 na digitální fotografii. Těžištěm jeho práce jsou krajiny, města a architektura, ale také technologie a dokumentace objektů, které jsou v přerodu. Je členem lipského fotoklubuLichtküche.
Katja Roloff se narodila a žije v Lipsku. Po absolvování střední školy absolvovala dobrovolný sociální rok v zařízení pro osoby se zdravotním postižením ve Velké Británii a poté studovala germanistiku a divadelní vědu na univerzitě v Lipsku a na univerzitě v Adelaide v Austrálii. Od roku 2012 je konzultantkou odboru mezinárodní spolupráce města Lipska. Je kontaktní osobou pro spolupráci s partnerskými městy Brnem v České republice a Addis Abebou v Etiopii a koordinuje rozvojovou spolupráci s partnery na globálním jihu pro město Lipsko.
Robert Kudělka se narodil a žije v Brně. Po maturitě na gymnáziu absolvoval Státní jazykovou školu v Brně (státní všeobecná, tlumočnická i překladatelská zkouška) a poté studoval germanistiku a německou literaturu na Masarykově univerzitě v Brně a Univerzitě v německém Regensburgu. Ještě během studií pracoval v tištěných médiích a od roku 2001 je odborným referentem na Odboru zahraničních vztahů Magistrátu města Brna. Je mj. kontaktní osobu pro mezinárodní spolupráci města Brna s německými městy Lipskem a Stuttgartem.