Na říjen tohoto roku připravuje Muzeum města Brna výstavu Druhá tvář Brna, která představí čtyři nejvýznamnější brněnské německé malíře první poloviny 20. století. Jedním z nich byl Hans Friedrich Wacha, autor dvou oltářních obrazů v kostele Neposkvrněného početí Panny Marie v Brně na Křenové. Kromě malování psal i básně a dokonce byl i zručným řezbářem. V Jundrově založil a vedl soukromou uměleckou školu, kde vedle malby učil i interiérový design, což v praxi znamenalo umělecké zpracování dřevěných prvků ve výzdobě vnitřních prostor.
Wachovu zaujetí uměleckým řemeslem vděčí Špilberk za část své výzdoby. V letech 1939-1941, kdy Špilberk sloužil jako kasárna Wehrmachtu, došlo k zásadní rekonstrukci hradu pod vedením přednosty brněnského památkového úřadu Karla Kühna. Kromě záchrany stavby před zřícením získal hrad řadu výzdobných prvků, bez nichž si ho dnes už nedokážeme představit. Hrad už od poloviny 19. století plnil funkci kasáren a působil jako nezdobená užitková stavba. Kühnovou rekonstrukcí se se více přiblížil podobě středověkého hradu. Byly odkryty gotické stavební články původního hradu, které doplnila nová výzdoba v podobném duchu. Vzhledem k tomu, že byla doba nacistické okupace, byly malířské a sochařské zakázky svěřeny říšským Němcům, jako byl výmarský sochař Josef Heise nebo autorům, kteří v Říši tvořili jako malíři Karl Grygar a Hans Plenert.
Brněnský malíř Hans Friedrich Wacha za těchto okolností nedostal příležitost podílet se na malířské výzdobě Špilberku. Jeho tvorba a aktivity v oblasti uměleckého řemesla byly ale natolik specifické, že se ukázaly jako nezastupitelné při dotváření romantizující podoby hradu. Wacha vytvořil řezbářskou výzdobu poddůstojnické jídelny, která pak od roku 1964 sloužila jako legendární hradní restaurace a vinárna. Wachovy řezby na dřevěných trámech a obkladech pomáhají evokovat interiér rytířského sálu německého středověkého hradu.
Fotogalerie
