Bezpochyby znáte vilu Löw-Beer stojící nedaleko od nás na ulici Drobného. Tuto stavbu z roku 1903 si o deset let později, v roce 1913, zakoupil Alfred Löw-Beer po rodině Morize Fuhrmanna. S průmyslnickou rodinou Löw-Beer je ale spojeno v Brně mnohem více staveb, než si možná myslíte. Proto bychom se na některé z nich podívali blíž. Vila Jonase a Liny Löw-Beerových, později Felixe a Augusty Löw-Beerových, stojí na ulici Hlinky číslo 104.
Když bylo Jonasovi Löw-Beerovi 36 let, zakoupil od Ferdinanda Zelinky parcelu na dnešní ulici Hlinky s úmyslem vystavět zde vlastní dům. Plány na realizaci jednopatrového domu pak byly vypracovány v únoru roku 1882 doposud neznámým autorem.
Po smrti Jonase Löw-Beera přešlo v roce 1925 vlastnické právo k nemovitosti na vdovu Linu Löw-Beerovou, která ovšem zemřela již o rok později. Vzhledem k tomu, že manželství Jonase a Liny bylo bezdětné, stali se novými majiteli vily na Hlinkách jejich dva synovci, starší Alfred Placzek, narozený v roce 1870, a mladší Felix Löw-Beer, narozený v roce 1879. Na základě kupní smlouvy přešlo vlastnictví vily již v červnu 1928 na Auguste Löw-Beerovou, manželku Felixe Löw-Beera.
Na rozdíl od Jonase a Liny, měli manželé Felix a Auguste tři děti. Nejstaršího Herbeta, narozeného v roce 1912, Georga, narozeného o čtyři roky později v roce 1916, a nejmladší Elišku, narozenou v roce 1922. Noví majitelé se rozhodli starší neorenesanční vilu radikálně přestavět a adaptovat pro vlastní potřeby.
Dodnes se dochovaly stavební plány, které jsou signované vídeňským architektem Rudolfem Bredlem, kterého Löw-Beerovi pověřili adaptací stavby. Bredl ponechal původní objem stavby směrem do ulice a rozšířil ji o přístavbu směrem do zahrady, kam situoval zejména ložnice a soukromé prostory majitelů. Radikální proměnou pak prošla i uliční fasáda a interiéry.
Stavební práce započaly patrně již v první polovině roku 1928, avšak dokončení stavby se podle původních záměrů protáhlo až do následujícího roku. Nečekané průtahy byly, jak píše Auguste Löw-Beerová Zemskému finančnímu ředitelství v žádosti o prodloužení termínu dokončení stavby, zapříčiněny zejména stavbou výstavního areálu v protilehlé poloze. Paradoxně právě s výstavištěm budou osudy vily spojeny i v následujících desetiletích.
Felix Löw-Beer zemřel na infarkt 30. října 1932. Od té doby obývala vilu patrně jen Aguste Löw-Beerová se svými dětmi. Dcera Eliška opustila svůj domov a Brno, když v roce 1938 odešla do Ženevy studovat mezinárodní školu založenou Společností národů. Další osudy stavby a jejich majitelů jsou samozřejmě spojeny s nacistickou okupací a vznikem protektorátu. V německém Bundesarchivu se k objektu dochovala korespondence z let 1940–1941 mezi zdejšími institucemi a Říšským komisařem pro zacházení s nepřátelským majetkem v Praze. JUDr. Alfred Wechowski, který byl ustanoven jako správce majetku po Augustě Löw-Beerové, podával Říšskému komisaři informaci, že se Augustě Löw-Beerové podařilo odejít z Československa ještě před okupací, přičemž v dubnu 1939 se pohybovala ve francouzském Nice a v létě pak již ve Švýcarku. Augustě se ve Francii podařilo sejít se svojí dcerou Eliškou a společně pak za dramatických okolností odcestovaly až do Brazílie.
Rekonstruovat využití vily na Hlinkách v průběhu války lze v současnosti pouze částečně. Záhy po okupaci v roce 1939 byla stavba zabavena státní policií. V roce 1942 se novým majitel vily stala přímo nacistická strana NSDAP München a v kartě nemovitosti je uvedeno i konkrétní jméno SS Sturmbanführer Dr. H. Barthelmus, Berlin. Je tedy pravděpodobné, že objekt využívali někteří z výše postavených členů SS a NSDAP.
Na základě dekretu prezidenta republiky ,,o neplatnosti některých majetkově-právních jednání z doby nesvobody a národní správě majetkových hodnot Němců, Maďarů, zrádců a kolaborantů a některých organisací a ústavů“ byla v roce 1946 na stavbu uvalena národní správa. V roce 1954 přešel objekt na Československý stát a o dva roky později na národní podnik Lesoprojekt, ústav pro hospodářskou úpravu lesů v Brandýse nad Labem, závod Brno, který využíval část stavby jako kanceláře.
V roce 1959 se uskutečnil první Mezinárodní veletrh Brno a podnik Brněnské veletrhy a výstavy se začaly zajímat o případné využití staveb v blízkosti veletržního areálu, a ještě téhož roku přešla vil do majetku Brněnských veletrhů a výstav, které zde měly svoje tiskové středisko. V současné době je ve vile umístěna soukromá základní škola Heuréka.
Autor textu: Michal Doležel
Obr. č. 1: Výřez z panoramatické fotografie Hlinek z roku 1911 s vyznačením původní podoby objektu Hlinky 104. Zdroj Muzeum města Brna
Obr. č. 2: Rudolf Bredl, dokumentace k adaptaci a přístavbě vily Felixe a Gusti Löw-Beer z roku 1928, přízemí. Zdroj Archiv města Brna
Obr. č. 3: Uliční průčelí vily, současný stav. Foto Michal Doležel
Obr. č. 4: Hlavní hala vily, současný stav. Foto Michal Doležel
Obr. č. 5: Pohled na provozní schodiště, současný stav. Foto Michal Doležel
Obr. č. 6: Hlavní hala vily, současný stav. Foto Michal Doležel
Obr. č. 7: Pohled na vilu ze zahrady, současný stav. Foto Michal Doležel - kopie
Obr. č. 8: Chodba v křídle do zahrady, současný stav. Foto Michal Doležel
Fotogalerie
