Výrazně medializované bourání budovy bývalého OD Prior (později Tesco) přineslo i přírůstek do sbírek Muzea města Brna v podobě autorem Miloslavem Buřivalem signované části betónového obkladu zábradlí teras. Připomeňme si okolnosti výstavby obchodního domu a autora jeho výrazného uměleckého prvku.
Výstavba obchodního domu Prior souvisela s plánovaným rozšířením města na jih v polovině 60. let. Architekti Ivan Ruller a Zdeněk Řihák vypracovali urbanisticko dopravní návrh pro brněnské regionální centrum, plánované pro prostor bývalého nákladového nádraží a železnice. Nový okrsek měl dopravně odlehčit a plynule navázat na historické jádro, město i celý kraj by funkčně obohatil z pohledu obchodu, služeb a cestovního ruchu. Odsouhlasený program Útvaru hlavního architekta a Státního projektového ústavu obchodu v Brně (SPÚO) byl však vzhledem k politickým okolnostem konce šedesátých let přerušen. Projekt městské části byl v následujících letech zásadně přepracován architekty SPÚO Zdeňkem Řihákem a Zdeňkem Sklepkem do formy terasovitě řešené obchodní třídy rozšířené obchodními domy.
Z této varianty byl nakonec realizován pouze obchodní dům Prior jako osamocené torzo smělého a rozhodného urbanistického záměru, jeho výstavba byla zahájena až v roce 1980, slavnostní otevření Prioru proběhlo 30. listopadu 1984. V devadesátých letech byl obchodní dům částečně přestavěn podle návrhu architekta Jana Melichara, bývalého zaměstnance SPÚO.
Řihák se Sklepkem navrhli jednotlivé objemy v závislosti na jejich funkci a obsahu: základní čtyřpodlažní jádro prodejních a skladových ploch bylo umístěno do třech betonových bloků obsahujících vertikální komunikace, instalace a vzduchotechniku. Třípodlažní nadstavba administrativy, reklamních a pomocných provozů situovaná nad prodejní jádro mělo dle architektova návrhu specifický buňkový systém. Výsledná realizace postrádá zásadní sochařské pojetí, kromě nadstavby se vlivem dobových omezení stavební produkce výrazným způsobem proměnily i schodišťové bloky. Na výtvarné stránce obchodního domu se podílela řada výtvarníků, v interiéru byly umístěny realizace od Bohumíra Matala a Vojtěcha Štolfa, na exteriéru spolupracovali autor keramického obkladu fasády Otakar Sivera a autor betónových reliéfů Miloslav Buřival.
Sochař Miloslav Buřival, autor řady uměleckých děl umístněných ve veřejném prostoru, dlouhodobě úzce spolupracoval s nejvýznamnějšími brněnskými architekty druhé poloviny 20. století. Budovu národního stavebního podniku Ingstav (1968–1970) architekta Ivana Rullera doplnil výraznými sochařskými kompozicemi po stranách hlavního vstupu a železobetonovou markýzou. S Rullerem realizoval i nedalekou monumentální plastiku Život organický a anorganický z roku 1967, která vznikla jako součást výtvarné výzdoby sídliště Staré Brno–jih. Od sedmdesátých let Miloslav Buřival úzce spolupracoval i s architektem Zdeňkem Řihákem, např. na centrální plastice závodu na výrobu trub v Chomutově (1973), či na nasávacích komínech metra v Praze (1975) nebo souboru fontán a plastik v lázních v Bardějově (1983–1984). A s nadsázkou můžeme říci, že právě jeho za sebou řazené betónové výplně zábradlí obchodního domu Prior představovaly nejdelší umělecké dílo ve veřejném prostoru města Brna. Jejich torzo v podobě dvou panelů se stalo součástí sbírek Muzea města Brna.
Další realizace umělce Miloslava Buřivala můžete najít na webových stránkách projektu Sochy a města
Více o Prioru lze najít např. v databázi BAM.
Fotogalerie
