Žalář národů: Příběhy proslulého špilberského vězení

Žalář národů

„Špilberk nebude již peklem živých, ani hanebností našeho století, ale stane se mučednickou památkou lásky k vlasti, u které se sejdou osvobozené generace“.

Stálá expozice v přízemí severního křídla hradu Špilberku tematicky navazuje na expozici kasemat a seznamuje návštěvníky se Špilberkem jako pověstným žalářem habsburské monarchie proslulým v 18. a 19. století po celé Evropě.

Vedle skutečných zločinců, z nichž je připomenut zejména pověstný loupežník Václav Babinský, věnuje expozice hlavní pozornost osudům vězňů, jejichž jediným proviněním bylo úsilí o změnu politických poměrů, např. sjednocení své země a vytvoření vlastního státu. Z nich nejznámějšími se stali na sklonku 18. a v první polovině 19. století účastníci republikánského hnutí v Uhrách, tzv. uherští jakobíni, italští vlastenci a polští revolucionáři. Jména spisovatele Ferencze Kazinczyho, zakladatele moderní maďarské literatury, či italského básníka Silvia Pellica se stala symbolem tohoto úsilí.

Připomenuta je zde i tragická doba nacistické okupace, kdy se v letech 1939-1940 stal Špilberk věznicí brněnského gestapa, odkud odcházeli čeští vlastenci do koncentračních táborů, káznic a na popraviště.

Velmi zajímavými jsou ukázky předmětů dokumentující život ve věznici, stravování, zdravotní péči, práci vězňů a jejich výrobky. Rekonstrukce cely politických vězňů z 19. století umožňuje vytvořit si představu o jejich životě. Působivá zejména pro návštěvníky z Itálie je i pamětní cela básníka Silvia Pellica, který svým dílem „Mé žaláře“ z roku 1832 seznámil poprvé evropskou veřejnost se skutečností, jak trestá habsburská monarchie své politické odpůrce.