,,Kolik je vám let?" Odpověděl jsem čtyřicet devět. ,,Řekni čtyřicet." A já jsem nechápal, co po mě chce. Tak jsem vystoupil z vagonu a zařadil se do řady mezi ostatní. Najednou stojím před SSmanem a on se ptá: ,,Kolik je ti let?" Stejná slova, která mi před chvílí řekl ten mladý vězeň. A najednou mi to došlo. Řekl jsem čtyřicet. Doktor mě zařadil do skupiny, kde stáli vybraní do práce. Kdybych tehdy řekl čtyřicet devět, šel bych do krematoria jako každý nad 45 let. Takže tento sedmnáctiletý chlapec mi tam v Osvětimi zachránil život. Jeden z mnoha zázraků mého života."Tuhle vzpomínku na svoji deportaci do Osvětimi sepsal v roce 1971 ve Spojených státech brněnský rodák a výrazný meziválečný stavitel Leopold Drucker.
Drucker se narodil v Brně roku 1895. Jeho otec Max byl obchodníkem se smíšeným zbožím, který si v roce 1894 vzal Reginu Schallingerovou. Manželé spolu měli dohromady tři děti, přičemž Leopold byl nejstarším dítětem a současně jediným synem.
Leopold Drucker vystudoval v Brně reálné gymnázium a poté vyšší státní průmyslovou školu. V roce 1919 se stal samostatným stavitelem a v letech 1921-1923 byl spolu se se svým strýcem Juliem Schallingerem společníkem stavitelské firmy Schallinger a Drucker. Od roku 1924 se stal jediným majitelem firmy.
V meziválečném období firma realizovala více jak 50 nájemních domů a dalších průmyslových staveb, a to jednak podle autorských návrhů Leopolda Druckera, nebo podle projektů jiných architektů. Jedna z prvních realizací firmy Schallinger a Drucker byl v roce 1922 nájemní dům na ulici Úvoz číslo 21. V letech 1926-1928 postavila domy Úvoz 15, 17, 19, a 88. Počátkem 30. let firma vyprojektovala a postavila domy na Gorkého číslo 52-60, anebo menší nájemní dům na Erbenově číslo 5.
Kolem roku 1934 začal Leopold Drucker spolupracovat se stavitelskou firmou bratří Kubů. Společně realizovali nárožní dům na dnešním Náměstí 28. října číslo 25. Následující Druckerova tvorba byla Kubovými ovlivněna, což je možné vidět například na nájemních domech na ulicích Cihlářská číslo 1-7 nebo Jiráskově číslo 2. V roce 1938 postavil Leopold Drucker malé domky na ulici Anenská 24-32.
Kromě projekční a stavitelské činnosti se Leopold Drucker angažoval v brněnských židovských spolcích. Mimo jiné byl předsedou tělocvičného spolku Makabi. V roce 1921 si Leopold Drucker vzal Gretu Jellinkovou, se kterou měl postupně dva syny. Nejprve Ernsta, narozeného v roce 1922, a poté Ottu, narozeného v roce 1927. Rodina bydlela nejprve v domě, který Drucker sám postavil, na Úvoze 21 a poté v domě, který vlastnila Greta Druckerová, na ulici Hlinky 31. V roce 1935 se manželé Druckerovi rozvedli a Leopold Drucker se odstěhoval do domu na Úvoze 15.
Během mobilizace, na podzim roku 1938, byl Leopold Drucker přidělen jako velitel k III. sboru, který měl na starosti vojenská vozidla. Po nacistické okupaci byl v roce 1939 dosazen do firmy Schallinger a Drucker správce, kterým se stal stavitel Karl Buschina. Dne 4. dubna 1942 byl Drucker deportován do Terezína a odtud v roce 1944 do Osvětimi. Po osvobození osvětimského tábora se Drukcer zapojil do odboje. V roce 1945 si v Košicích vzal svoji druhou manželku Janu Bernardovou, se kterou se přestěhoval do Brna. Manželé žili v domě na Výstavní ulici číslo 4, který Drucker vyprojektoval v roce 1932.
Po válce Drucker obnovil svoji živnost a podílel se také na obnově židovských spolků a židovské obce. V roce 1948 se Drucker zapojil do výcviku židovských dobrovolníků, která je od srpna do listopadu 1948 u Libavé připravovala na boje první arabsko-izraelské války. Ještě téhož roku došlo ke konfiskaci jeho firmy komunistickým aparátem, a v lednu 1949 se Drucker spolu se svojí ženou Janou a dcerou Renatou přestěhoval do Haify v Izraeli.
Leopold Drucker zemřel v Los Angeles 4. ledna 1993 ve věku 97 let.
Autor textu: Michal Doležel
Fotogalerie
