Produkty kozího žaludku

Jednou ze substancí, která ovšem byla získávaná po zabití zvířete, byly bezoárové kameny. Nejedná se o žádný minerál, jak by se mohlo zdát z názvu, ale o vedlejší produkt žaludku různých druhů přežvýkavců (ve vzácných patologických případech i u lidí a některých druhů opic). Organické i anorganické látky se postupně ukládají v dutinách trávících orgánů. Na vláknité smotky se postupně nabaluje další hmota, vápenatí a tvrdnou. 

Bezoárům se tradičně připisovala magická moc. Měly sloužit jako univerzální protijed. Získali tak i své jméno – z perského pād-zahr, v překladu protijed. Lékařské využití bylo popsáno poprvé v 12. století arabským lékařem Ibn Zhurem. Víra v zázračné účinky proti otravám a jedům bezoárových kamenů vydržela v evropě až do konce 18. století. 

Bezoárovým kamenem disponovali i alžbětinky ve své lékárně. Ve stojatce s popisem BEZOAR: ORIENT: se nacházel bezoárový kámen z antilopy, kozí bezoár byl popsán jako BEZOAR: OCCID: Dbalo se i na vizuální kvalitu bezoáru, takže čistý bílý bezoár v podobě prášku měl vlastní stojatku s nápisem BEZOAR: ALB: